Vážení klienti, milí čtenáři, jako listopadové téma jsme schválně zvolili ukrajinský jazyk, který dne 9. 11. slaví svůj svátek. Ukrajinština je východoslovanský jazyk, náležící mezi slovanské jazyky, to jest do rodiny tzv. indoevropských jazyků, jehož hlubším studiem se zabývá filologicky zaměřený obor zvaný ukrajinistika. Ukrajinština je nejvíce příbuzná s běloruštinou, polštinou a ruštinou, neboť se vyvinula z východních nářečí praslovanštiny. Nářečí přecházejí plynule do polštiny a běloruštiny. Zvláštním jevem je pak tzv. suržyk, smíšený jazyk s převážně ukrajinskou gramatikou a výslovností, silně ovlivněný ruskou zásobou.
Vážení čtenáři, milí klienti, Kašubština je malý západoslovanský jazyk, o němž přes jeho blízkost češtině v ČR mnoho nevíme. Je podobný vymřele polabštině a polštině, za jejíž dialekt se někdy považuje. Mluví ji Kašubové kolem Gdaňsku v tzv. Kašubsku, tj. cca 108 tis. občanů. Mezi nejznámější Kašuby patří Donald Tusk, polský předseda vlády a Günter Grass, nositel Nobelovy ceny za literaturu.
Vážení klienti, milí čtenáři, Polština se mezi slovanskými jazyky řadí na druhé místo podle počtu uživatelů. Aktivně ji používá přibližně 50 milionů lidí a nejméně 10 mil. občanů deklaruje její pasivní znalost. Polština je tedy největším slovanským jazykem v rámci Evropské unie, jejím pátým nejpočetnějším etnickým jazykem (na stejné úrovni jako španělština, po němčině, angličtině, francouzštině a italštině).
Vážení čtenáři, milí klienti, Slovenština (slovenčina – slovenský jazyk) je západoslovanský jazyk, nejbližší češtině z důvodu historické příbuznosti i vzájemného ovlivňování především v dobách společného Československa, ve kterém existoval pasivní bilingvismus a v jeho začátcích se dokonce hovořilo o dvou podobách jednoho československého jazyka.
Největší rozdíly mezi slovenštinou a češtinou panují ve slovní zásobě. Slovenština má jednodušší (pravidelnější) pravopis i gramatiku než ČJ. Např. se nerozlišují rody u tvarů sloves minulého času množného čísla (ženy, muži, dievčatá boli) a přechodníků.
Vážení čtenáři, milí klienti, Černohorština je normativní varieta srbochorvatštiny užívaná zejména Černohorci a je oficiálním jazykem Černé Hory. Černohorština vychází z nejrozšířenějšího dialektu srbochorvatštiny, to jest stokavštiny, konkrétně z východohercegovinského dialektu, který je též základem standardní chorvatštiny, srbštiny a bosenštiny.
Vážení klienti, milí čtenáři, vážení absolventi a přátelé Britské rady v Praze, letošní rok oslavujeme devadesát let od založení British Council. Britská rada je organizace zřízená ministerstvem zahraničních věcí Spojeného království k propagaci britské kultury a šíření anglického jazyka ve světě. British Council zřizuje instituty v rozličných státech světa, kde se pořádají kurzy angličtiny a různé kulturní akce. Působí ve více než 100 státech světa. Založena byla roku 1934 pod názvem British Committee for Relations with Other Countries. V Československu začala působit roku 1946.
Vážení čtenáři, milí klienti, zmíněný jazyk vychází ze standardizovaného štokavského nářečí. Mluví jim 2 – 2,5 mil. občanů v Bosně a Hercegovině, Srbsku, Černé Hoře, Kosovu, Chorvatsku, západní Evropě a Severní Americe a rovněž nezjištěné množství emigrantů v Turecku. De facto se jedná o jiný název pro variantu srbochorvatštiny v Bosně a Hercegovině, která byla úředním jazykem v Jugoslávii do roku 1992. Je taktéž oficiálně uznávaným menšinovým jazykem v Chorvatsku, Srbsku, Černé Hoře, Severní Makedonii a Kosovu. Hlavním rozdílem je skutečnost, že bosenští Srbové (v Republice Srbské) vyjma latinky píší také azbukou, a pro někoho toto písmo nemusí být zrovna srozumitelné. Někteří srbští a chorvatští lingvisté rozporují koneckonců i otázku pojmenování jazyka.
Vážení čtenáři, milí klienti, je to úřední a státní jazyk v Srbsku, jeden ze tří úředních jazyků Bosny a Hercegoviny a poluúřední jazyk v Černé Hoře a v Kosovu. Je uznaným menšinovým jazykem v Chorvatsku, Severní Makedonii, Rumunsku, Maďarsku, na Slovensku a v České republice.
Vážení čtenáři, milí klienti, makedonsky hovoří kolem 2 milionů lidí, přičemž přímo v Makedonii jde o 1, 5 mil. občanů. Další makedonské komunity žijí v okolních státech. Makedonština je jihoslovanský jazyk zapisovaný upravenou cyrilicí. Tato cyrilice se v některých detailech drobně liší od cyrilice srbské a bulharské. Typickým rysem makedonské cyrilice je písmeno ќ, jež označuje zvuk podobný dlouhému c. V srbské cyrilici se toto písmeno píše ђ a do latinky bývá přepisováno jako ć. Aby to nebylo jednoduché, bulharština toto písmeno vůbec nezná a přepisuje jej pomocí znaku ч, který se čte jako naše č.
Vážení klienti, milí čtenáři, tímto článkem začínáme letošní seriál o jazycích, konkrétně začneme slovanskou jazykovou skupinou (navážeme tak na naše aktuality o chorvatštině a slovinštině), a to pro někoho v únoru překvapivě bulharštinou. Avšak do Bulharska se nejezdí jen v letních měsících, ale na lyže i v zimě. Vždyť Bansko, Borovets, Pamporovo a Vitosha mají ve světě lyžování dobrý zvuk.
Vážení klienti, milí čtenáři, Polský institut v Praze, dříve Polské informační a kulturní středisko, byl otevřen v lednu 1949 a jeho první adresou bylo Václavské náměstí 10. Během let se středisko pro řadu českých návštěvníků stalo „oknem na Západ“ – na rohu Václavského náměstí a Jindřišské ulice si mohli koupit desky západních interpretů nebo knihy v Československu nedostupných autorů. Vždy však samozřejmě plnilo a plní i svou základní úlohu, tj. informovat o Polsku a jeho kulturním dění či zvát k návštěvě Polska. Polský institut v Praze je součástí Ministerstva zahraničních věcí Polské republiky a jedním z dvaceti čtyř Polských institutů na celém světě, jejichž hlavním cílem je rozšiřovat a prohlubovat povědomí o polské kultuře, dějinách a společnosti.
Vážení čtenáři, milí klienti, v poslední letošní aktualitě zavítáme do Drážďan. Adventní trhy v německých Drážďanech patří k těm nejlepším v celé Evropě a každoročně zlákají tisíce našinců k návštěvě saské metropole. Užijte si rušnou předvánoční atmosféru provoněnou typickou vůní svařáku a grilovaných klobás, nakupte zde vánoční dárky a spojte výlet s poznáním památek ve městě.
Vážení čtenáři, milí klienti, pod názvem Dušičky se v současné době skrývají hned dva svátky, jimž patří první listopadové dny – svátek Všech svatých a Památka všech zemřelých. Zdá se, že jejich kořeny tkví v prastarých keltských rituálech, poté je postupně přizpůsobovala svému učení křesťanská církev a své stopy zanechala i lidová víra našich předků. A aby to bylo ještě o trochu komplikovanější, začala se v poslední době v celé Evropě ujímat i americká podoba tohoto svátku – Halloween.
Vážení klienti, milí čtenáři, v sobotu přesně v poledne na Tereziánské louce v Mnichově narazil primátor bavorské metropole Dieter Reiter sud piva, čímž zahájil vyhlášený pivní festival Oktoberfest. Akce, která letos potrvá do 3. října a která je svého druhu jednou z největších na světě, každoročně přiláká miliony návštěvníků a turistů. Ty neodrazuje ani vysoká cena za tuplák piva, která se letos přiblíží k 15 eurům (369 Kč). S vysokými výdaji musí hosté počítat i za ubytování, v některých mnichovských hotelech se cena za pokoj a noc dostává až k 500 eur (12.300 Kč).
Vážení čtenáři, milí klienti, pakliže jedete do Chorvatska či se z něj vracíte přes Rakousko a Slovinsko, resp. projíždíte přes Graz (Štýrský Hradec) a Maribor, tak jste navštívili rakouskou spolkovou zemi Štýrsko, která dříve zasahovala i do Mariboru, druhého největšího slovinského města. Byla by přitom obrovská škoda touto druhou největší rakouskou spolkovou zemí „jen tak profrčet“. Jde totiž o zemi lesů, železné rudy, vína, hor, ale i dýní a hlavně dobrosrdečných lidí. A právě skrze několik charakteristik si o tomto území povíme v dnešní aktualitě.
Vážení klienti, milí čtenáři, vzhledem k cestám našich občanů do Chorvatka na letní dovolené ponejvíce právě přes Slovinsko, se budeme v srpnové aktualitě věnovat právě slovinštině, která na našich tvářích může vyvolat i řadu úsměvů. Hned na začátku to můžeme demonstrovat pár slovinskými slovíčky s českým překladem: otrok (dítě), kaditi (kouřit), hitrost (rychlost), cesta (silnice), slovenski (slovinský), prt (ubrus), jed (jídlo), zahod (západ). Slovinci také rádi říkají, že je něco „češko“, což znamená, že je to fakt divné, legrační, nebo ve smyslu naší „španělské vesnice“ (pozn. obdobná věc je ale i v němčině – „Das ist mir ein böhmisches Dorf“ a v polštině „jak czeski film“).
Vážení klienti, milí čtenáři, doba letních dovolených v Chorvatsku se blíží. Z tohoto prozaického důvodu si povíme pár informací o chorvatštině. Pokud jedete do Chorvatska, ať už se jedná o turistiku, práci nebo z jiného důvodu, můžete se naučit pár slov a výrazů, které vám mohou pomoci ve vašem každodenním životě!
Vážení čtenáři, milí klienti, při vyslovení Buchteln, Palatschinken, Kolatsche, Powidl, Ribisel, Kren nebo Karfiol u jídla např. někde v Solné komoře nebo ve Vídni, jsou Němci na rozdíl od Čechů zcela bezradní. Jedná se totiž o tzv. rakouskou němčinu. Nespornou výhodu mají Bavoráci, protože jejich němčina je hodně podobná té rakouské. Nejen obdobnými výrazy, ale i výslovností, takže se dá říci, že se i podobně poslouchá.
Vážení čtenáři, milí klienti, Italský kulturní institut v Praze (Instituto italiliano di cultura a praga) je jeden z oficiálních kulturních institutů Itálie s působností v České republice, který byl založen v roce 1922 a sídlí ve Vlašském špitále, historickém objektu ze 16. století ve Šporkově ulici č. 335/14 na Malé Straně v Praze 1. Ředitelkou instituce je paní Alberta Laiová. Italský kulturní institut ve spolupráci s Italským velvyslanectvím v Praze podporuje kulturní vztahy a výměny mezi Itálií a Českou republikou a šíří italskou kulturu a italský jazyk na českém území.
Vážení klienti, milí čtenáři, Lužické hory tvoří už více než 600 let starou zemskou hranici Čech. Na jejich severních svazích se nachází území historické země, která dala tomuto pohoří jméno - Lužice. Tato slovanská zem byla v minulosti jednou z vedlejších zemí Koruny České a později byla připojena k Sasku a Prusku. Spolu s Němci zde dodnes žije nepočetný národ Lužických Srbů, jehož jedinečná, ale menšinová kultura pozvolna slábne. Ubývá těch, kdo hovoří srbským jazykem, ubývá těch, kdo čtou srbské knihy a ubývá i těch, kdo o Lužických Srbech ještě ví.
Vážení čtenáři, milí klienti, v měsíci březnu oslavíme 431 let od narození Jana Amose Komenského, který je nejen „otcem“ pedagogiky, učení jazyků, ale i velkým Evropanem. Alespoň takto ho „za všech režimů“ vnímá většina států starého kontinentu. Jde o nejznámějšího a nejvýznamnějšího pedagoga pocházejícím z našich zemí. Pobělohorská doba přitom znamená nejhlubší úpadek v našich dějinách. Tradice (Balajka, Tichý, Páleníček, 1958) starší české literatury však nezanikly ihned, pokračovaly v tvorbě emigrace za hranicemi našeho státu. Za nejnepříznivějších podmínek, bez hmotných prostředků, v zoufalství nad odloučením od vlasti vznikla díla naplněná ušlechtilými myšlenkami, hlubokou láskou k pokoření vlasti a k nešťastnému národu.
Vážení čtenáři, milí klienti, v dnešní aktualitě zavítáme do sousedního Saska, které hraničí s Českou republikou, konkrétně s Karlovarským, Ústeckým a Libereckým krajem. Při cestě do blízkého Saska bude autor vycházet ze svých vzpomínek návštěvy Drážďan, Žitavy, Görlitze (Zhořelce), Budyšína nebo vůbec nejmenšího německého pohoří Zittauer Gebirge (Lužických hor), resp. Oybinu. Podíváme se ale i do saské části Krušných hor, stejně jako do německé částí Českosaského Švýcarska. Navštívíme však i Míšeň, Pirnu, Zámek Moritzburg, kde se natáčely legendární Tři oříšky pro Popelku nebo pevnost Königstein. Nemůžeme ale zapomenout na obchodní a veletržní centrum Saska, tj. Lipsko. Byli to také částečně Sasové, občané bývalé NDR, kteří utíkali na podzim roku 1989 přes tehdejší velvyslanectví NSR v Praze do Západního Německa.
Vážení čtenáři, milí klienti, v dnešním článku navštívíme sousední Bavorsko. Jedná se o zemi zdánlivých paradoxů, nikoliv jen dobrého piva. Na jedné straně zde existují silně konzervativní (tradiční) katolické hodnoty a patriotistický vztah k lidové kultuře, na druhé straně zde mají sídlo firemní či technologičtí gigantni, jako je BMW, AUDI, ADIDAS, Man, Siemens nebo Kässbohrer. Bavorsko patří mezi nejbohatší spolkové země Německa. Jde o 7. největší ekonomiku v přepočtu na hlavu v Evropě, která o 160 % převyšuje průměr Evropské unie. Např. v roce 2013 dosáhl HDP 488 mld. EUR, což je 17 pct HDP celého Německa a zhruba se rovná HDP Švýcarska či Švédska. Českou republiku také s Bavorském spojuje 357 kilometrů dlouhá hranice.
Vážení klienti, milí čtenáři, rok se s rokem sešel, a my stojíme před napsáním poslední aktuality na náš web v tomto roce, která nás tentokrát velmi symbolicky zavede do Vídně, to jest do hlavního města Rakouska, resp. ve středoevropském kontextu (pozn. od Lvova až po Ženevu) do země mj. bývalého rakouského spolkového prezidenta Thomase Klestila, předsedy Národní rady Wolfganga Sobotky, býv. spolkových rakouských kancléřů Viktora Klimy, Franze Vranitzkeho a Bruna Kreiskeho nebo stavitele Ericha Halatscheka či spisovatelů Roberta Musila a Elfriede Jelinekové, tj. do státu, se kterým máme (bohudík či bohužel) část společné historie, v duchu vnímání Karla Havlíčka Borovského nebo později spíše Františka Palackého (pozn. austroslavismus byla obrana před panslavismem). Prosinec je také doba Adventu, a my ho budeme prožívat tak trochu u nás. Takových odlišností zase mezi Českou republikou a Rakouskem nepanuje. V neposlední řadě ve Vídni žije významná česká menšina. Menšina, která prostřednictvím Spolku Komenský provozuje ve Vídni mateřskou školku, obecní školu a reálné gymnázium – https://www.komensky-vienna.at/cz/. Spolek Komenský (česko – slovenský spolek) navštěvují při významných příležitostech rakouští spolkoví prezidenti. Byl to také koneckonců krajan Josef Hlávka, který ve Vídni postavil slavnou Státní operu a fotbalisté Pepi Bican a Antonín Panenka, kteří za Rapid Vídeň nastříleli spoustu branek.
Vážení klienti, milí čtenáři, dne 14. listopadu 2022 začala vysílat BBC (formální začátek vzniku je datován k 18. říjnu 2022), která se stala vzorem pro všechna veřejnoprávní média na světě. Nezávislost na vládě i na byznysu, nestrannost, ohled na menšiny a respekt k rozhlasovému vysílání jako důležité složce zpravodajství i kultury – to jsou znaky, které si postupně BBC vydobyla. Přitom Velká Británie vstoupila „do mezinárodní války“ rozhlasových vysílaček relativně pozdě. O tom, nakolik si Británie zpočátku neuvědomovala výhody rozhlasu, svědčí i skutečnost, že v přípravách civilní obrany s rádiem téměř vůbec nepočítala a spoléhala se na sirény protivzdušného poplachu a na lokální informace.
Vážení čtenáři, milí klienti, vzhledem k úmrtí Královny Alžběty II. a nástupu nového Krále Karla III. na trůn, se budeme v dnešní aktualitě věnovat těmto jmenovaným výjimečným osobnostem, resp. jejich životopisům. Osobám, které v duchu britské nepsané ústavy panují, ale nevládnou nejen ve Spojeném království Velké Británie a Severního Irska, nýbrž i v dalších 15 zemích tzv. Commonwealth realm. Mezi nejdůležitější státy Společenstevního království patří Kanada, Austrálie a Nový Zéland. Kromě toho jsou britští panovníci hlavou Commonwealthu, to jest 56 nezávislých zemí, které tvořily bývalé britské koloniální impérium (s výjimkou Rwandy a Mosambiku). Právě Alžběta II. má obrovskou zásluhu na tom, že od procesu dekolonizace došlo k nové a úspěšné spolupráci mezi nezávislými státy. Na vedení Commonwealthu nemají ale britští panovníci automaticky nárok jako na trůn, musí si ho zasloužit.
Vážení čtenáři, milí klienti, dnešní pojednání budeme věnovat Instituto Cervantes v Praze, který byl slavnostně otevřen právě v září 2005 za přítomnosti tehdejšího španělského prince a princezny, to jest současného španělského Krále Filipa VI. a Královny Letizie. Instituto Cervantes byl zřízen Španělským státem v roce 1991 s cílem šířit, vyučovat a propagovat kulturu Španělska a španělsky mluvících zemí. Ve Španělsku má dvě sídla, hlavní sídlo se nachází v Madridu, další pak v Alcalá de Henares. Mezi další činnosti této instituce patří: Pořádání zkoušek s cílem získání diplomu ze španělštiny DELE, jakož i vydávání oficiálních certifikátů a diplomů pro účastníky jazykových kurzů, pořádání kurzů španělského jazyka, pořádání školení pro učitele španělštiny, podpora aktivit hispanistů, pořádání kulturních aktivit ve spolupráci s jinými organizacemi.
Vážení čtenáři, milí klienti, cílem srpnového putování bude Slovinsko, tj. malá ale nádherná země mezi Itálií, Chorvatskem, Maďarskem a Rakouskem. Většina našinců touto zemí pouze projíždí při své cestě k moři do Chorvatska. Přitom i Slovinsko má co nabídnout a nejsou to jen pomyslně spotřebiče od Gorenje či lyže značky ELAN. Krásná přímořská letoviska, alpské štíty, louky, jeskyně, ledovcová jezera a báječní lidé zvou k návštěvě. Autor této literární toulky bude částečně vycházet i ze svých vzpomínek na návštěvu Kranjské Gory, Bledu či Bohinjského jezera. Slovinsko totiž není pouze tranzitní zemí na cestě do Chorvatska. Země je bohatá na přírodní krásy i významné kulturní a historické památky. Majestátní hory, smaragdové řeky, přímořská a historická města s kouzelnou atmosférou či jedny z nejkrásnějších jeskyní v Evropě. Byli to také Češi, kteří ve Slovinsku (ve slovinských Korutanech) postavili v roce 1900 první horskou chatu, která dosud nese jméno „Česká koča“ („Česká chata“).
Vážení čtenáři, milí klienti, Ministerstvo spravedlnosti spustilo 27. června 2022, nový seznam znalců, znaleckých kanceláří a taktéž znaleckých ústavů a nový seznam soudních tlumočníků a soudních překladatelů. Jde o informační systémy veřejné správy, které nahradí dosavadní evidenci znalců a tlumočníků a seznam znaleckých ústavů. Nová právní úprava znalecké a tlumočnické činnosti předpokládala spuštění nových elektronických seznamů k datu 1. ledna 2021, nicméně z řady důvodů došlo ke zprovoznění seznamů až nyní.
Vážení čtenáři, milí klienti, ČR stála v čele EU naposledy v první polovině roku 2009. Předsednickou trojici utvoří stejně jako v minulém případě s Francií a se Švédskem. Předsednictví Rady EU je jedním z nejdůležitějších práv a nejnáročnějších úkolů vyplývajících z členství v EU. Role předsedající země je nejen organizační, ale také zprostředkovatelská, politická a reprezentační. Přípravy na nadcházející české předsednictví byly zahájeny v červenci 2018. Příprava a samotná realizace českého předsednictví v roce 2022 probíhá pod vedením předsedy vlády prostřednictvím Sekce pro evropské záležitosti Úřadu vlády ČR. Na předsednictví se rovněž budou podílet ostatní resorty v čele s Ministerstvem zahraničních věcí a Stálým zastoupením ČR při EU. Koordinační úlohu bude plnit Výbor pro evropské záležitosti. Úřad vlády zřídil internetovou doménu www.eu2022.cz, jejímž prostřednictvím bude uveřejňovat aktuální informace o českém předsednictví v Radě EU. Předmětem červencové aktuality bude tedy vznik EU, stejně jako stručné představení orgánů Evropské unie.
Vážení čtenáři, milí klienti, aktuální literární toulka nás zavede do překrásné země, jež leží mezi Černým mořem a Kavkazem, tj. do Gruzie. Přes krvavou historii a neutuchající spory mezi znesvářenými národy je obyčejný turista v kavkazských horách vítán jako vzácný host. Starobylé vesničky, kde každý kámen vypráví historii, hrdost zdejších obyvatel i opojná krása divoké přírody si podmaní každou dobrodružnou duši. Současně se jedná rovněž o zemi, která je politicky a samozřejmě i hospodářsky destabilizovaná díky chování Ruska a dvou de facto nezávislých separatistických regionů Abcházie a Jižní Osetie (pozn. sousední Severní Osetie patří Rusku). Abcházii a Jižní Osetii pak vnímá spousta zemí světa jako ruské protektoráty.
Vážení čtenáři, milí klienti, vzhledem k ruskému napadení Ukrajiny pohovoříme v dnešním pojednání o Moldavsku, tj. další zemí, která se může i s Gruzií cítit ohrožena počínáním Ruské federace v zahraniční politice. Moldavsko je totiž další stát spolu s Ukrajinou a Gruzií, na kterém se nachází mezinárodně neuznané, separatistické území s podporou Ruska (vojenskou, zahraniční a ekonomickou), konkrétně Podněstří. Samozřejmě jako v případě Ukrajiny a Gruzie se jedná o politickou a i národohospodářskou destabilizaci země. Např. německý Spiegel v souvislosti s anexí Krymu uvedl následující (cit.): „V Podněstří roste naděje na ruskou anexi. Podněstří je jediným místem v Evropě, které na své vlajce používá srp a kladivo. Nyní, když Rusko anektovalo Krym a hledí na východní Ukrajinu, mnozí v odtržené moldavské republice doufají, že jsou další na programu Moskvy.“
Vážení čtenáři, milí klienti, s ohledem na Velikonoce a bohužel i válku na Ukrajině se v dubnovém článku podíváme do Říma, resp. do Vatikánu. Je to z toho důvodu, že italské hlavní město představuje de facto nevyčerpatelné téma, resp. látku, kterou si ponecháme do další „velikonoční aktuality“.
Vážení čtenáři, milí spoluobčané, vzhledem k ruské agresi (se kterou máme vlastní zkušenost z roku 1968) na Ukrajině, jejíž součástí je nejen „např.“ Kyjev, Lvov, Charkov, Donbas, ale i Podkarpatská Rus (Zakarpatská Ukrajina), se kterou máme historické vazby (byla samozřejmě součástí prvorepublikového Československa) a Volyně s etnickými Čechy, věnujeme březnový článek v apolitické formě právě této krásné zemi, zemi, jež se přezdívá obilnice Evropy. Navíc ukrajinští spoluobčané tvoří nejpočetnější národností menšinu v České republice. V České republice působí ukrajinští lékaři, bez ukrajinských zdravotních sestřiček si nelze představit žádnou nemocnici, bez ukrajinských dělníků žádnou továrnu na autodíly, ani žádnou stavbu, komunální službu, sklad či zemědělské práce. Ukrajinci a Ukrajinky v ČR pak vynikají pracovitostí, skromností, loajálností, flexibilitou a dovednostmi. Ukrajinský badatel Ivan Borkovský přispěl svým bádáním k objasnění života přemyslovských knížat na Pražském hradě, a např. web Kyjeva (viz: https://kyivcity.gov.ua/) je na rozdíl od spousty portálu územně samosprávných celků v České republice i ve verzi pro slabozraké.
Vážení klienti, milí čtenáři, v dnešní aktualitě zavítáme do země především hrdých Tyrolanů, bájného Ötziho, horolezce a cestovatele Reinholda Messnera, kraje jablek, špeku a lahodného vína, řezbářství a propojených lyžařských středisek a vydáme se např. po stopách Karla Havlíčka Borovského, nebo také našich pradědů, kteří na italské frontě bojovali za císaře pána nebo v legiích v alpských velehorách (částečně v Dolomitech). Autor bude mnohdy vycházet ze svých retrospektivních vzpomínek, kdy měl možnost tento region vícekrát v minulosti navštívit. Mnoho našinců tímto krajem pod Brennerem pouze „prosviští“ po „autostrádě“ k vytouženému moři, aniž by se tu zastavili, pakliže nemíří právě v únoru či březnu na lyže např. na Kronplatz či Plose, což je bohužel obrovská škoda, protože tento kraj s nejvyšší životní úrovní v Itálii (pozn. pokud jde o příjem na hlavu, je to jedna z nejbohatších částí Itálie. Současně platí za ráj turistů i podnikatelů. Na rozdíl od zbytku Apeninského poloostrova je na tom totiž Jižní Tyrolsko hospodářsky velmi dobře a nechce stále jen doplácet na problémy Říma), má co nabídnout. Navíc se tu i díky převážně německy mluvícímu obyvatelstvu (až na Bolzano) i velmi snadně domluvíte.
Vážení a milí čtenáři a klienti, vzhledem k de facto uzavřeným hranicím mezi evropskými státy a omezenému cestování v důsledku pandemie koronaviru, pohoříme v lednové aktualitě o Slovensku, na které jsme v našich článcích dosud poněkud pozapomněli. Nicméně od roku 1994 si vždy na přelomu starého a nového roku připomínáme rozdělení Československa a vznik dvou samostatných republik. Ano, Československo zaniklo k 31. prosinci 1992 rozdělením na Českou republiku a Slovenskou republiku od 1. ledna 1993.
Vážení čtenáři, milí klienti, bohužel kvůli opětovnému bujení onemocnění covid-19 a uzávěrám v cestování jsme museli oželet či spíše odložit naši avizovanou předvánoční návštěvu Drážďan, Pasova, Řezna či Vídně. Avšak zvolili jsme pro vás neméně atraktivní či raději řečeno symbolické místo v tomto nelehkém období, a to Betlém. Místo, které je symbolem pro zrození, nicméně kde se také střetává křesťanství, judaismus a islám. Snad bude tedy letošní advent a především vánoční svátky oslavou míru, klidu, pokoje, dobra, radosti a hlavně naděje, a to nejen v Betlémě, Palestině či v Izraeli, ale ve všech koutech naší planety bez ohledu na víru, jazyk či politické přesvědčení. A snad jen sepětí, pokora a součinnost všech lidí světa dokáže lidstvu pomoci v boji proti zákeřné pandemii covid-19.
Vážení klienti, milí čtenáři, i když se Den díkůvzdání slaví jak v Kanadě, stejně jako v USA, tak datum je pro oba dva státy odlišné. V Kanadě vždy připadá na druhé říjnové pondělí, zatímco ve Spojených státech se slaví každý čtvrtý čtvrtek v listopadu. Letos tak Den díkůvzdání (anglicky „Thanksgiving Day“, francouzsky díky Quebeku „Action de grâce“) připadá ve Spojených státech amerických na 25. listopadu, zatímco v Kanadě se slavil už 10. října.
Vážení čtenáři, milí klienti, vážení absolventi a přátelé Goethe-Institutu v Praze, letošní rok oslavujeme sedmdesát let od založení Goethe-Institutu a již neuvěřitelných 31 let od vzniku pobočky Goethe-Institutu v Praze, jež symbolicky vznikla dne 3. října 1990 v budově bývalého Velvyslanectví Německé demokratické republiky, tj. ve stejný den, kdy bylo znovusjednoceno Německo. Ale nepředbíhejme!
Vážení čtenáři, milí klienti, jednou z typických charakteristik Evropy je její jazyková pestrost, různost skrze níž máme v současné době (ne vždy tomu totiž tak ale bylo) při výuce ve škole či v jazykových kurzech možnost poznávat i kulturu, dějiny, právní systémy, politiku, národní ekonomiky či další reálie (souvislosti) odlišných evropských národů. Velmi zásadní až klíčové je to dle názoru pisatele v případě sousedních zemí, se kterými jsme neměli vždy přátelské vztahy, často tomu bylo právě bohužel opačně (viz závěr).
Vážení čtenáři, milí klienti, vítejte v Chorvatsku, v zemi nádherné a na mnoha místech ještě nedotčené úžasné přírody, v zemi s úžasně čistým mořem, v zemi krásných historických a kulturních památek. A především v zemi srdečných, bezprostředních a pohostinných lidí. Chorvatsko se už řadu let těší velké přízni českých turistů, kteří tráví svou dovolenou u Jaderského moře opakovaně, často i stále na jednom místě. Chorvatsko si podle statistik udržuje mezi českými turisty první místo v žebříčku nejoblíbenějších zemí, a to s velkým odstupem před dalšími. Pravdou je, že z historického pohledu můžeme považovat Jaderské moře tak trochu za svoje a do Chorvatska jezdíme skoro jako domů.
Vážení klienti, milí čtenáři, v dnešním článku se podíváme do země galského kohouta, vyhlášené kuchyně, ještě lepšího vína, kultury, ohromných (propojených) horských středisek, cyklistiky, centralizovaného školství a těžké maturitní zkoušky, vynikajících vědců a techniky, tj. do Francie, která právě v červenci slaví svůj velký svátek (Fête nationale français). Navíc vedle toho, že je doba letních dovolených, vyvrcholí v červenci v této krásné zemi i Tour de France, to jest nejslavnější cyklistický závod na světě.
Vážení klienti, milí čtenáři, v dnešní aktualitě pohovoříme o velmi zajímavém státu, který se z de facto ruské či sovětské kolonie stal nejenom plnohodnotným členem NATO a Evropské unie, nýbrž i eurozóny. Ale samozřejmě, že tento článek nebude pouze o mezinárodních vztazích a národním hospodářství, ale v souladu s naším posláním především o historii, kulturním a přírodním bohatstvím této velmi pozoruhodné země, pro níž je typický jantar a např. i české tramvaje v Rize.
Vážení čtenáři a klienti, cílem dnešního pojednání nebudou současné napjaté česko-ruské vztahy, nýbrž Kalinigradská oblast z hlediska historického a turistického. Bez tohoto zajímavého území by totiž povídání o Pobaltí bylo neúplné. Kaliningradská oblast je ruská exkláva na pobřeží Baltského moře. Na úrovni mezinárodního práva veřejného je exklávou část území určitého státu, která je zcela obklopená územím cizího státu nebo více cizích států. Termín byl převzat z francouzského exclave, původně pochází z latinského ex (z, vně, pryč) a clavus (hřebík, něco obklopeno).
Vážení klienti, milí čtenáři, v dnešním článku si pro změnu představíme již slíbené Estonsko, které má daleko blíže přes Baltické moře k Finsku (v Estonsku žije i nepočetná finská menšina) než k ostatním pobaltským státům, tj. Lotyšsku a Litvě a především k Rusku, a to zejména jazykem, krajinou, využíváním moderních technologii (i ve veřejné správě) a v neposlední řadě i přirozeným postavením žen ve společnosti (včetně politické sféry, státní správy a manažerských postů v privátních podnikatelských subjektech). Z tohoto pohledu se musíme dívat zejména na estonskou historii, která není určitě jednoduchá a bez poskvrn (tj. jen přímočaře černobílá) a soudobé mezinárodní (ale i vnitřní) geopolitické vztahy s Ruskou federací. Nicméně na druhou stranu i bývalé Československo má v moderních dějinách velmi špatné zkušenosti se Sovětským svazem, kdy naše země (i když se podílela na porážce fašistického Německa) nejdříve ztratila Podkarpatskou Rus (a dokonce i malou část slovenského území), byla tzv. sovětským satelitem a posléze také byla od 21. srpna 1968 SSSR nepřímo okupována, neboť „dočasným pobytem sovětských vojsk“ jednoznačně po právní stránce ztratila svoji suverenitu (svrchovanost).
Vážení klienti, milí čtenáři, dnešní aktualitou budeme v duchu našeho poslání pokračovat v započatém seriálu z minulého roku o demokracii, svobodě a cestování. Bohužel celosvětová pandemie koronaviru dál útočí na naše životy. S touto skutečností je pak spojena celá řada vládních restrikcí. Tentokrát se zaměříme na pobaltské země. Začneme nejprve hrdou Litvou, v měsíci dubnu pohovoříme o Estonsku, v květnu se nezapomeneme ale zmínit i o tzv. Kaliningradské oblasti, resp. Královci, jenž patří Rusku a symbolicky v měsíci červnu, kdy v Lotyšsku vyvrcholí letošní mistrovství světa v hokeji, pohoříme právě o tomto národě. Domníváme se totiž v souladu s naší misí, že poznáváním rozličných evropských národů boříme zbytečné předsudky.
Vážení čtenáři, milí klienti, vzhledem k inauguraci Joea Bidena, 46. prezidentem Spojených států amerických 20. ledna 2021 a taktéž (především) v souvislosti s událostmi spojenými s volbou nového amerického prezidenta, zaměříme naši pozornost v aktuálním pojednání na způsob volby prezidenta USA. Rozhodně se však neomezíme pouze na politický souboj mezi republikány a demokraty, ba právě naopak. Naším cílem je v souladu s naší vizí ve zjednodušené podobě vysvětlit občanům proces zvolení „nejmocnějšího muže světa“, a taktéž alespoň v krátkosti nastínit jeho základní kompetence.
Vážení klienti, milí čtenáři, dne 1. 1. 2021 nabývá účinnosti zákon č. 354/2019 Sb., o soudních tlumočnících a soudních překladatelích, ve znění pozdějších předpisů, který v rozsahu tlumočnické a překladatelské činnosti plně nahrazuje dosavadní zákon č. 36/1967 Sb., o znalcích a tlumočnících.
Vážení a milí čtenáři a klienti, jak je už uvedeno v nadpisu dnešního článku, tak 15. prosince si připomínáme již 161 let od narození Ludvíka Lazara Zamenhofa, nejen vynálezce esperanta, tj. umělého jazyka určeného pro mezinárodní komunikaci, nýbrž i oftalmologa (očního lékaře), filologa, polyglota a především vizionáře, který si přál, aby se obyvatelé jeho rodného města (potažmo celé lidstvo) snadno domluvili mezinárodním jazykem. Tzv. Zamenhofův den je nejvíce oslavovaným svátkem esperantské kultury. Za účelem oslav pořádají mnozí esperantisté, kluby esperantistů a esperantské organizace po celém světě v tento či jiný blízký den zvláštní setkání. Myšlenky spojené s esperantem a blízkost Zamenhofova dne k Vánocům často přimějí účastníky těchto shromáždění také k výměně drobných dárků (oblíbené jsou hlavně knihy psané v esperantu) a blahopřání. Někdy se během takovýchto setkání konají rovněž přednášky o osobě L. L. Zamenhofa.
Vážené dámy, vážení pánové, jak napovídá název dnešní, resp. listopadové aktuality, budeme se v ní věnovat Francouzskému institutu v Praze, jenž v tomto podzimním měsíci slaví kulatých 100 let od svého založení. Sto let, kterými klidně můžeme charakterizovat či popsat nejen česko-francouzské, resp. francouzsko-české (nikoli jen samozřejmě kulturní) vztahy, ale i české (resp. československé) dějiny, a to od vzniku Československé republiky, přes Mnichov, Protektorát Čechy a Moravu, období komunistické diktatury mezi lety 1948 až 1989 až po události 17. listopadu 1989.
Vážení klienti, milí čtenáři, tímto pojednáním budeme pokračovat v našem letošním seriálu o Evropě, demokracii, svobodě a otevírání nejen hranic mezi státy na evropském kontinentu, nýbrž i lidských srdcí. 3. října 2020 totiž uplyne už neuvěřitelných 30 let od znovusjednocení Německa, kterému předcházel pád železné opony, jež „reprezentovala“ Berlínská zeď, zeď hanby, která symbolizovala nejen bipolární rozdělení světa po 2. světové válce, ale i lidské utrpení, bolest a odloučení rodin.
Vážení a milí čtenáři a klienti, jak je již uvedeno v nadpisu dnešního příspěvku, tak na konci tohoto měsíce, přesněji 30. září se dočkají všichni překladatelé světa svého mezinárodně uznávaného dne. Tento den se stal známým především díky Mezinárodní federaci překladatelů, která jej začala propagovat od roku 1991. Od té doby je tento den, kdy své jmeniny slaví sv. Jeroným, projevem mezinárodní solidárnosti všech překladatelů a tlumočníků. Těch Mezinárodní federace překladatelů zastupuje něco kolem 80 000.
Vážení čtenáři, v našem dnešním pojednání se opět budeme věnovat Maďarsku, a to zejména z pohledu cestovního ruchu. Vždyť je doba prázdnin a letních dovolených, a Maďarsko díky nesčetným památkám v historických městech, Budapešti, Dunaji nebo např. Balatonu, početným lázním, vínu a gastronomii a taktéž díky relativně vyspěle dopravní infrastruktuře, dokáže uspokojit i náročné turisty. Literárně také navážeme na naši poslední aktualitu o Panevropském pikniku.
Vážení čtenáři a klienti, jestliže jsme v poslední aktualitě pohovořili o novodobých polských dějinách, tak v dnešním článku se budeme věnovat polskému místopisu. Sousední Polsko je totiž plné mnoha zajímavých míst, které vybízí k návštěvě v letních či zimních měsících. Spousta těchto lokalit je přitom pro našince neznámá.
Polsko je stát ležící ve střední Evropě, který na západě hraničí s Německem, na jihu s Českou republikou a Slovenskem, na východě s Běloruskem a Ukrajinou a na severu s Litvou a Kaliningradskou oblastí, která patří Rusku. Ze severu má Polsko přístup k Baltskému moři se 770 km pobřeží.
Vážení čtenáři a klienti, v letošním roce v létě a na podzim si připomínáme 30 či 31 let nejen od pádu železné opony, komunistických režimů, nýbrž i nástupu demokracie v některých zemích střední Evropy a znovusjednocení Německa. Přitom téma otevírání hranic evropských států je aktuální i letos po překonání pandemie koronaviru.
Vážení klienti, milí čtenáři, i vzhledem k restrikcím na vnitřních hranicích mezi státy schengenského prostoru, které jsou způsobené pandemií koronaviru, pokračujeme v našem evropském seriálu o otevírání hranic a sjednocování Evropy, které započalo před 31 lety. Výrazným milníkem v evropských integračních procesech bylo bezesporu i „Přestřihování drátů“ na maďarsko-rakouských hranicích. Jedním ze symbolů odstraňování železné opony mezi Burgenlandem (Hradskem) a oblastí kolem nádherné Šoproně byla pokojná demonstrace, jež nese označení „Panevropský piknik“, který se konal na hranicích obou států bývalé rakousko-uherské monarchie dne 19. srpna 1989. Vždyť vizí či misí naší společnosti je široce komunikovat se svým okolím a ovlivňovat ho a přispívat ke všeobecné spokojenosti a stabilitě.
Vážení a milí čtenáři, dlouhodobou vizí překladatelské společnosti AEDIT s.r.o. není „pouze“ poskytovat kvalitní překladatelské služby, nýbrž i upozornit klienty na rozdílnost kultur a jazyků, a to především v evropských zemích. V dnešním článku tak navážeme na naši poslední aktualitu o jazykové situaci v Belgii, když krátce pohovoříme nejen o jazykové problematice Lucemburska, to jest země, která je Čechům, Moravanům a Slezanům velmi blízká.
Vážení a milí čtenáři, dnešním článkem, kdy se budeme věnovat velmi komplikovanému jazykovému rozdělení Belgie, navážeme na naši poslední aktualitu, která pojednávala o jazycích ve Švýcarsku. Belgie se nachází na hranici mezi germánsky a románsky hovořící Evropou a tento postoj se odráží jak v politice, tak i v kultuře a jazykovém charakteru země. Můžete zde totiž slyšet nizozemštinu (vlámštinu), francouzštinu a dokonce i němčinu.
Vážení a milí klienti a čtenáři, nový zákon č. 354/ 2019 Sb., o soudních tlumočnících a soudních překladatelích, ještě nenabyl ani účinnosti a už byl novelizován.
Vážení a milí klienti, v dnešním pojednání se budeme věnovat jazykové problematice Švýcarska, jedné z deseti nejbohatších a politicky nejstabilnějších zemí na světě. Jak je vidět, tak i velká jazyková rozdílnost (a to i v dialektech tzv. švýcarské němčiny) nezabránila Švýcarsku ve velkých úspěších v měnové politice, bankovnictví, pojišťovnictví, hodinářství, turistickém ruchu, dopravě, potravinářství (sýry a čokolády) nebo např. ve farmacii atd.
Úvod: Vážení čtenáři, milí klienti, dnešní aktualitu věnujeme překrásné Lombardii, severoitalskému regionu, který je nejvíce zasažen epidemií koronaviru. Nechť tento článek slouží jako inspirace nejen pro trávení dovolené v tomto italském kraji až pomine současná pandemie, ale i pro navázání kulturních, jazykových a obchodních kontaktů. Lombardie si určitě zaslouží Vaši pozornost!