Vážení klienti, milí čtenáři, dne 1. 1. 2021 nabývá účinnosti zákon č. 354/2019 Sb., o soudních tlumočnících a soudních překladatelích, ve znění pozdějších předpisů, který v rozsahu tlumočnické a překladatelské činnosti plně nahrazuje dosavadní zákon č. 36/1967 Sb., o znalcích a tlumočnících.
Cílem nového právního předpisu je stabilizace tlumočnického a překladatelského odvětví a především zkvalitnění výkonu této činnosti. Nový zákon o soudních tlumočnících a překladatelích totiž stanoví jasné a přísnější podmínky pro vznik tlumočnického a překladatelského oprávnění a také v této souvislosti logicky umožní i vyšší finanční odměny za odvedenou práci.
Není určitě bez zajímavosti, že nová „tlumočnická a překladatelská“ právní norma byla mezi platností a nabytím účinností, resp. mezi vydáním ve Sbírce zákonů a nabytím účinnosti v tzv. legisvakační době (legisvakanci či lat. vacatio legis) ještě novelizována. Meritum výše zmíněné legislativní novely spočívalo v tom, že soudní tlumočníci a překladatelé nakonec nebudou potřebovat pojištění odpovědnosti, odpadne jim rovněž povinnost nejméně tříleté archivace překladů, resp. práci budou moci úřadům odmítnout i z důvodu nedostatku odbornosti. Novela přinesla ale i další změny, jako je snížení sankce za prohřešky či zrušení evidence odměn i ze soukromé komerční práce.
Nový zákon výslovně rozlišuje tlumočnickou a překladatelskou činnost, tedy ústní a písemný převod jazyka. Tomuto terminologickému vymezení odpovídá i výkon praxe jednotlivých profesionálů, kteří se z velké většiny specializují jen na jednu z uvedených činností, pro jejíž výkon byli odborně připraveni.
V cizině je takovéto rozdělení typické, např. v institucích Evropské unie jsou buď překladatelé (zejména v Lucemburku) a zvlášť tlumočníci (v Bruselu, Štrasburku, Haagu); překladatelé netlumočí a tlumočníci nepřekládají, existuje Generální ředitelství pro překlady a Generální ředitelství pro tlumočení.
Nový zákon zavádí nárok na zápis do seznamu tlumočníků a překladatelů, pokud uchazeč splní předem stanovené podmínky. Nebude tak již záležet na uvážení (či někdy libovůli) předsedů krajských soudů, kteří aktuálně žadatele nejmenují např. tehdy, když se domnívají, že pro daný jazyk (např. němčinu či angličtinu) je už tlumočníků dostatek.
Zákon dále stanoví požadavky na dosažené jazykové vzdělání a praxi. Za odborně způsobilou se považuje osoba, která:
a) Získala vysokoškolské vzdělání nejméně v magisterském studijním programu, pokud je lze získat, jinak nejvyšší možné dosažitelné vzdělání,
b) absolvovala státní jazykovou zkoušku speciální pro obor tlumočnický nebo překladatelský, nebylo-li předmětem vysokoškolského vzdělání studium jazyka, pro který daná osoba žádá o zápis do seznamu tlumočníků a překladatelů, nebo se jedná o osobu, jejímž mateřským jazykem je daný jazyk,
c) získala 5 let aktivní tlumočnické nebo překladatelské praxe,
d) absolvovala doplňkové studium pro tlumočníky a překladatele v oblasti práva na vysoké škole s magisterským studijním programem právo a právní věda,
e) získala jiné osvědčení o odborné způsobilosti zaměřené na daný jazyk nebo absolvovala kvalifikační akreditovaný kurz zaměřený na daný jazyk, pokud je to nezbytné k výkonu tlumočnické nebo překladatelské činnosti s odbornou péčí, a
f) úspěšně složila vstupní zkoušku.
Dosavadní tlumočníci, kteří „tato pravidla“ nesplňují, budou mít pětiletou lhůtu na to, aby si vzdělání či praxi doplnili.
Dne 7. prosince 2020 byly ve Sbírce zákonů zveřejněny vyhlášky č. 506/2020 Sb., o výkonu tlumočnické a překladatelské činnosti (dále jen „vyhláška o tlumočnické činnosti“) a č. 507/2020 Sb. o odměně a náhradách soudního tlumočníka a soudního překladatele (dále jen „vyhláška o tlumočném“), které provádějí zákon o soudních tlumočnících a soudních překladatelích. Vyhlášky nabývají účinnosti společně se zákonem o soudních tlumočnících a soudních překladatelích, tj. od 1. 1. 2021. Vyjma dvou shora uvedených podzákonných právních předpisů se aktuálně v legislativním procesu nachází ještě návrh vyhlášky Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy, kterou se stanoví potřebná úroveň znalostí českého jazyka a rovnocenné jazykové zkoušky pro výkon tlumočnické činnosti.
Vyhláška o tlumočnické činnosti upravuje především způsob vykonání vstupní zkoušky tlumočníka nebo překladatele, její formu, obsah a průběh, a dále požadované vzdělání, požadovanou délku praxe a další kvalifikační požadavky pro zápis do seznamu tlumočníků a překladatelů, způsob provedení a náležitosti tlumočnického a překladatelského úkonu, užívání tlumočnické a překladatelské pečeti a doložky, a způsob vedení evidence úkonů.
Vyhláška o tlumočném pak zase právně reguluje výši a způsob určení odměny za výkon tlumočnické a překladatelské činnosti včetně rozsahu jejího snížení, odepření a zvýšení, jakožto i výši a způsob určení náhrady hotových výdajů a způsob vyúčtování odměny a náhrad.
Závěr: Vážení klienti, pevně doufáme, že nový právní předpis napomůže nejen překladatelům a tlumočníkům, nýbrž zejména normálním občanům. Společnost Aedit s. r. o. a především naši překladatelé pak s lidským přístupem a v souladu s naší misí, firemní kulturou a společenskou odpovědností udělají maximum pro spokojenost vás klientů bez ohledu na další případné změny v legislativní činnosti, o kterých vás budeme samozřejmě informovat.
Mgr. Petr Jezdinský