BBC slaví 14. listopadu přesně sto let od svého prvního vysílání
zveřejněno 07. 11. 2022Vážení klienti, milí čtenáři, dne 14. listopadu 2022 začala vysílat BBC (formální začátek vzniku je datován k 18. říjnu 2022), která se stala vzorem pro všechna veřejnoprávní média na světě. Nezávislost na vládě i na byznysu, nestrannost, ohled na menšiny a respekt k rozhlasovému vysílání jako důležité složce zpravodajství i kultury – to jsou znaky, které si postupně BBC vydobyla. Přitom Velká Británie vstoupila „do mezinárodní války“ rozhlasových vysílaček relativně pozdě. O tom, nakolik si Británie zpočátku neuvědomovala výhody rozhlasu, svědčí i skutečnost, že v přípravách civilní obrany s rádiem téměř vůbec nepočítala a spoléhala se na sirény protivzdušného poplachu a na lokální informace. Velké instituce, stejně jako velká literatura, se ale často rodí z existenciální úzkosti jako naléhavé reakce na převládající hrůzy své doby. Když se Lord Reith - střelený do tváře v první světové válce - stal prvním generálním ředitelem BBC, měl na srdci pouze národní zájem. Skotský inženýr v poválečném Londýně chtěl nasadit nejnovější technologii. V současné době by také jen málokdo navrhl vybudování veřejnoprávní mediální instituce. Stále méně lidí by to financovalo prostřednictvím licenčního poplatku, který někteří v Británii považují za daň z domácností.
Obrázek č. 1: Logo BBC
Obrázek č. 2: Stará vysílací budova BBC
Slavná britská mediální organizace byla ve 20. století takřka u všeho. Posluchači a diváci za dobu existence BBC jejím prostřednictvím sledovali válečné projevy premiéra Winstona Churchilla, korunovaci i pohřeb královny Alžběty II. nebo první kroky člověka na Měsíci. Pokrývala také např. osvobození koncentračního tábora Bergen-Belsen, suezskou krizi i válku o Falklandy. A především našim prarodičům v tehdejším Protektorátu Čechy a Morava bylo české vysílání BBC ostrovem naděje a majákem demokracie. Spousta lidí po celé planetě Zemi pak i díky BBC hovoří anglicky.
British Broadcasting Corporation (BBC) je rozhlasová a televizní společnost plnící funkci veřejnoprávního vysílání ve Velké Británii. Zajišťuje vysílání několika britských rozhlasových a televizních stanic i vysílání do zahraničí. Byla založena pod jménem British Broadcasting Company roku 1922. Od roku 1926 nese jméno British Broadcasting Corporation.
BBC se dodnes řídí Královskou chartou, která udává 6 základních poslání vysílání. Těmito stěžejními zásadami jsou vysoká kvalita, inovativnost, originalita, progresivita a důraz na obsah, který má být oslovující a vztahující.
V roce 1927 (po stávce v roce 1926) se BBC stala společností s kompetencemi „vychovat, informovat a bavit“ veřejnost. Pod Reithovou přísnou taktovkou si BBC získala respekt a věhlas. Úspěšné byly např. „Promenade Concerts“ (tzv. „Proms“) nebo magazín „Radio Times“. Naučné vysílání začalo v roce 1924, regionální servis, plánovaný už v roce 1926, se naplno rozběhl 1930. Již od roku 1929 se experimentovalo s televizním vysíláním, za využití systému vynalezeného skotským inženýrem John L. Bairdem. V letech 1936 až 1939 se vysílání rozběhlo, ale používalo už nový, elektronický systém namísto původního mechanického. Největším úspěchem této epochy bylo bezpochyby tzv. „Empire Service“ (současný „World Service“), vysílání BBC do zahraničí. Během války došlo k přerušení TV vysílání a dokonce k částečné cenzuře vysílání rozhlasového. Současně však došlo k významnému rozvoji programu, zejména k posunu k výchově, informování a užitečnosti rozhlasu pro veřejnost. Nejen pro vojáky byl určen zábavní a povzbuzující pořad Forces Programme, dále se objevily třeba pořady o pěstování zeleniny (pozn. Velká Británie trpěla nedostatkem potravin z kontinentu kvůli blokádě) nebo zdraví. Slogan „V for Victory“ se brzy rozšířil po mnoha partyzánských hnutích po celé Evropě, pro která bylo vysílání BBC velkou oporou. BBC začala vysílat v arabštině (1938) a posléze i v různých evropských jazycích. Přes BBC byly rovněž posílány kódy týkající se dne D – invaze v Normandii. Hugh Greene, ředitel German Service (později generální ředitel BBC) zase vysílal varování určená německým občanům.
„Volá Londýn“
Dne 6. září 1939 se v zahraničním vysílání BBC poprvé mluvilo česky. Šlo o přeložený vzkaz opozičních labouristů, aby Hitlerem okupované Československo vydrželo a zůstalo věrné odkazu prezidenta Tomáše Garrigua Masaryka. Pravidelné vysílání české redakce začalo dva dny poté. Po převratu v roce 1948 se redaktorů BBC bál i komunistický režim, který proti vysílání nasadil rušičky. Prohlášení levicových labouristů tehdy přečetl bývalý mezinárodní zástupce československé sociální demokracie Josef Kosina: „Neklesejte na mysli, vydržte novou vlnu násilí a zůstaňte věrni odkazu velkého Tomáše Masaryka. Neopouštějte prapor, který v naší svobodné zemi vztyčil prezident Eduard Beneš se svými spolupracovníky. Hodina vašeho osvobození se blíží. Vaše tragédie otevřela světu oči a svět je povinen napravit křivdu, která se vám stala. Anglická Labouristická strana přijala zásadu obnovení Československa a svobody československého státu.“ O dva dny později začala stanice vysílat v češtině pravidelně. Zpočátku patnáct minut denně, koncem téhož roku už vysílala česky (a nepravidelně i slovensky) třikrát denně po patnácti minutách. První vedoucí české redakce BBC se stala Shiela Grant Duffová.
S exilovým vysíláním BBC je spojeno především jméno Jana Masaryka, ministra zahraničních věcí londýnské exilové vlády, který dne 8. září 1939 na BBC pronesl tento projev (cit.): „Dostalo se mi nezasloužené cti. Byl jsem požádán, abych zahájil každodenní české vysílání z Anglie. Slavnému a milovanému národu českému posílám pozdravy, lásku a neochvějnou důvěru jménem všech Čechoslováků v cizině. Prohlásili jsme ústy Edvarda Beneše, že jsme ve válečném stavu s nacistickým Německem, s Hitlerem a jeho smečkou. Hodina odplaty nadešla. Meze trpělivosti západních demokracií byly dovršeny a boj o vyhlazení nacismu započal. Naším programem je svobodné Československo ve svobodné Evropě a pro tento cíl jsme ochotni obětovat vše. Zanedlouho budou české legie stát znovu v jedné bitevní frontě se Spojenci. Přijde den, kdy nacismus a s ním vaši utiskovatelé zmizí s povrchu země. Již nyní je československý národ volá na Boží soud. Při jménu, které nosím, vám zde prohlašuji, že tento boj vyhrajeme a pravda zvítězí. Jsem vám nesmírně vděčný, že jste se tak pečlivě postarali o hrob mého otce na lánském hřbitůvku. Naslouchejte každého dne londýnskému vysílání, které vám podá pravdivé a objektivní zprávy. Já vím, že jste sjednoceni a že slavně přežijete pohromu, kterou vás postihl zločinný vetřelec. Jsme pyšni, když slyšíme o vaší jednotě, o vašem tichém, tvrdošíjném odporu. I my zde v cizině kráčíme v jednotě s vámi k cíli, který nezná kompromisu. Československý problém je nedělitelnou součástí problému evropského, a proto slavný a milovaný lide československý buď ujištěn, že vláda věcí tvých se vrátí do rukou tvých. Nazdar a nashledanou v Praze.“
Obrázek č. 3: Jan Masaryk, diplomat a politik
Vedle Jana Masaryka v redakci působili či s redakcí spolupracovali ještě státní tajemník ministerstva zahraničí Hubert Ripka, Benešův spolupracovník Prokop Drtina, bývalý šéfredaktor listu Tribuna Josef Kodíček, G. Stern ze stejného listu, Josef Kosina, Míša Papírník, J. Patzáková a další. K nim se později přidali lidé jako básník Ivan Jelínek, novináři Karel Brušák a Pavel Tigrid a divadelník Ota Ornest. Vysílalo se nejprve z improvizovaných studií (zřízených na bruslařském kluzišti v londýnské čtvrti Maida Vale) potom z Broadcasting House a přilehlých detašovaných pracovišť, a konečně z dnešního sídla v Bush House, který byl vybudován, aby se těsně před hospodářskou krizí stal dalším z obchodních center ve středu Londýna.
Za Protektorátu se poslech zahraničního rozhlasu trestal smrtí; většina přijímačů nemohla ladit krátké vlny. Tomu se dalo odpomoci způsobením zkratu na ladící cívce improvizovaným kovovým vodičem. Říkalo se mu „čerčílek“ (podle Churchilla) a nejefektivnější byla jubilejní stříbrná desetikoruna ke 20. výročí republiky. Málokterý posluchač si za války uvědomoval, že vlastně poslouchá dvojí vysílání – zahraniční vysílání BBC a vysílání československé vlády v exilu. Po uznání prozatímní čs. vlády dala BBC oficiálním mluvčím možnost hovořit od srpna 1940 v odpoledním, a od února 1941 také ve večerním vysílání.
V roce 1946 se obnovilo televizní vysílání, což se setkalo s nadšeným ohlasem (zvláště po vysílání svatby princezny Alžběty a vévody z Edinburghu v roce 1947). Od roku 1946 přibyl i třetí rozhlasový kanál (prozaicky nazván Third Programme) přinášející zejména vážnou hudbu a další kulturní pořady. V roce 1950 se týdně odvysílalo 30 televizních a 260 rozhlasových hodin. Televizním signálem byla pokryta zhruba polovina populace. Přímý přenos korunovace Alžběty II. v roce 1953 přispěl k výraznému rozšíření mladého televizního média. Brzy nato již BBC získává konkurenta – ITV (Independent Television), v roce 1955 vstupuje na trh a zakrátko má k televizi přístup přes 90% populace. BBC začíná bojovat o posluchače a diváky – podíl posluchačů rádia klesl v roce 1957 na pouhých 28%. Do boje s televizním médiem se pustil nový generální ředitel Sir Ian Jacob a dokončoval jej Sir Hugh Greene. Na konci padesátých let se sice propast zvětšovala, ale rádio nadále excelovalo (show „The Archers“ běží již od 1951 dodnes). BBC TV zase produkovala adaptaci Orwellova románu 1984. Následují technické inovace (např. vysílání na VHF – very high frequency, stereofonní vysílání, barevná televize, druhý televizní kanál BBC 2) i změny kosmetické (přejmenování rádiových stanic na Radio 1 až 4). V 70. a 80. letech dosahoval počet diváků 20 milionů a počet posluchačů 5 milionů. BBC se dostala do finančních potíží, situace byla podle slov ředitele Sira Michaela Swanna ponurá. Výsledkem byl Channel 4, komerční program se snahou o inovaci. White Paper (pozn. tzv. bílé knihy jsou koncepční dokumenty vypracované vládou, které obsahují návrhy budoucí legislativy. Bílé knihy jsou často vydávány jako příkazové dokumenty a mohou obsahovat návrh verze zákona, který se plánuje.) popsal BBC jako „pravděpodobně nejdůležitější kulturní organizaci v celém národě“. Dokládají to i Shakespeare Project nebo Yes Minister (česky známý jako Jistě, pane ministře), úspěšné pořady té doby. V roce 1995 přešla BBC do digitální verze DAB a o dva roky později i do online prostoru. Rozvoj médií a vývoj technologií můžeme krásně vidět na životě královny Alžběty II. V roce 1947 rozhlas vysílal svatbu Alžběty a Filipa. Její korunovaci v roce 1953 už přenášela televize. A nyní jsme v roce 2022 mohli královnin pohřeb sledovat online v přímém přenosu.
Obrázek č. 4: Televizní centrum BBC
BBC vysílá do celého světa v rámci rozhlasové stanice BBC World Service. Ta je na rozdíl od zbytku BBC financována z rozpočtu britského ministerstva zahraničí a vysílá přes internet, na krátkých vlnách, a ve vybraných zemích také přes FM. V mnoha zemích má i regionální studia, která pokrývají určitou část vysílání v jazyce dané země. V roce 2005 bylo rozhodnuto část těchto studií zrušit, což mimo jiné postihlo i českou redakci, která ukončila vysílání počátkem roku 2006. Z ušetřených prostředků je financován projekt televizního vysílání v arabštině.
Obrázek č. 5: Logo BBC WORLD SERVICE
Obrázek č. 6: Logo BBC One – to je hlavní kanál ve Velké Británii. Začal vysílat již 2. listopadu 1936 jako BBC Television Servise, a byl to první oficiálně vysílaný televizní kanál na světě. Od roku 2010 je kanál dostupný také v HD rozlišení. V roce 2018 činila průměrná sledovanost 21%. BBC One se zaměřuje na celkové i rodinné publikum s všeobecným programem. Vysílá zpravodajství, sport, filmy z vlastní i zahraniční produkce i dokumenty. Mezi celosvětově známé pořady vysílané na BBC One patří např. soap opera EastEnders, seriály Pán času, Sherlock, Otec Brown či pořad o automobilismu Top Gear. Zahraniční produkce se objevuje pouze zřídka. Existující rovněž regionální mutace BBC One provozované regionální studii BBC, a to BBC One Wales, BBC One Scotland a BBC One Northern Ireland.
Závěr:
Vážení čtenáři, milí klienti, v dnešním článku jsme si v souladu s naší misí připomněli kulatých sto let od založení britské rozhlasové a televizní společnosti BBC, jež je i díky válečnému vysílání do tehdejšího Protektorátu Čechy a Morava a některým angličtinářům V České republice, kteří pravidelně poslouchají či sledují tuto jmenovanou stanici, tak i trochu naše. BBC se postupem času stala vzorem i pro další veřejnoprávní masmédia. BBC je totiž především známá poskytováním velmi solidních informací, a pakliže BBC někdy nepostupovala seriózně, vždy to pro ní skončilo obrovským skandálem. Na tomto místě můžeme zmínit sexuální skandály Jimmyho Savilea nebo manipulativní rozhovor Martina Bashira s princeznou Dianou o „manželském životě“ s Charlesem. V posledně jmenovaném případě se bohužel tento slavný kanál snížil až na úroveň některých britských bulvárních plátků.
Spolupracovník ČT v Londýně Ivan Kytka, který v minulosti pro BBC taktéž pracoval, řekl, že se v minulosti stala vzorem pro ostatní země. A to ve smyslu, jak založit veřejnoprávní médium a později i v tom, jak ho financovat. Např. v Německu po druhé světové válce. Hlavními rysy vysílání BBC podle něj byly morální a etické aspekty, snaha vzdělávat a být co nejvíce univerzální. „Klíčem k tomu, že se z BBC stala součást britské kultury, je důvěryhodnost,“ sdělil zpravodaj ČT ve Spojeném království Lukáš Dolanský.
„BBC prochází ve svých sto letech jakousi stařeckou krizí. Je stále více kritizována, především ze strany pravice, která ostatně vždy měla pocit, že BBC je příliš liberální a levicová,“ soudí novinář John Lloyd, který je hostujícím editorem listu Financial Times. Několik vlád po sobě se snažilo omezit peníze, které má BBC k dispozici, což prý vedlo k určitému úpadku, přesto je ale její kvalita v řadě ohledů velmi dobrá.
Zdroje:
Masaryk, J. Volá Londýn. 1. vydání. Praha: Práce, 1946, 324 s.
https://cs.wikipedia.org/wiki/BBC;
https://cs.wikipedia.org/wiki/BBC_World_Service;
https://ct24.ceskatelevize.cz/svet/1141916-bbc-se-omluvila-za-sexualni-skandaly-sve-byvale-hvezdy;
https://pres.upmedia.cz/zpravy/bbc-slavi-100-let;
https://www.bbc.co.uk/czech/about.shtml;
https://www.bbc.co.uk/czech/specials/934_bbc_history/index.shtml;
https://www.bbc.co.uk/czech/specials/934_bbc_history/page2.shtml;
https://www.bbc.com/news/entertainment-arts-63262251;
https://www.moderni-dejiny.cz/clanek/jan-masaryk-jak-jsme-ho-znali/;
https://www.parliament.uk/site-information/glossary/white-paper/;
https://www.tydenikhrot.cz/clanek/bbc-je-sto-let-zajima-jeste-nekoho.
Mgr. Petr Jezdinský