Blízké, ale téměř Čechy neprobádané Polsko, láká k návštěvě

zveřejněno 27. 07. 2020

Vážení čtenáři a klienti, jestliže jsme v poslední aktualitě pohovořili o novodobých polských dějinách, tak v dnešním článku se budeme věnovat polskému místopisu. Sousední Polsko je totiž plné mnoha zajímavých míst, které vybízí k návštěvě v letních či zimních měsících. Spousta těchto lokalit je přitom pro našince neznámá.

Polsko je stát ležící ve střední Evropě, který na západě hraničí s Německem, na jihu s Českou republikou a Slovenskem, na východě s Běloruskem a Ukrajinou a na severu s Litvou a Kaliningradskou oblastí, která patří Rusku. Ze severu má Polsko přístup k Baltskému moři se 770 km pobřeží.

Obrázek č. 1: Polsko ve svých soudobých hranicích

Zdroj: https://cs.wikipedia.org/wiki/Polsko, vlastní zpracování, 2020

Současné Polsko, které je mj. členskou zemí Evropské unie (EU), Severoatlantické aliance (NATO), Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD), Světové obchodní organizace (WTO) a Visegrádské skupiny, je s 38 miliony obyvatel osmý nejlidnatější stát Evropy. Největší koncentrace obyvatelstva a průmyslu existuje v Horním Slezsku. Hlavním městem je Varšava, do raného novověku jím byl Krakov.

Se svou rozlohou 312 679 km² je Polsko 9. největší zemí v Evropě, 4× větší než Česká republika a z rozlohy EU zabírá 7,1 %.

Od 1. ledna 1999 má Polsko trojstupňové členění na vojvodství, okresy a obce či spíše obce s pověřeným obecním úřadem. Polsko se dělí na následujících 16 vojvodství:

Dolnoslezské,

Kujavsko-pomořské,

Lodžské,

Lublinské,

Lubušské,

Malopolské,

Mazovské,

Opolské,

Podkarpatské,

Podleské,

Pomořské,

Slezské,

Svatokřížské,

Varmijsko-mazurské,

Velkopolské a

Západopomořanské.

Obrázek č. 2: Polská vojvodství

Zdroj: https://cs.wikipedia.org/wiki/Polsko, vlastní zpracování, 2020

V Polsku se nachází více než 7 tisíc jezer. Severní Polsko vyplňují Pomořanská a Mazurská jezerní plošina jako pozůstatek pleistocenního zalednění. Místy se na pobřeží Baltu vyskytují písečné přesypy a kosy. V oblasti Mazurských jezer se nachází 3 300 jezer. Největší z nich jsou jezera Sniardwy, Mamry a Niegocin. Středovýchodní a jihovýchodní část tvoří nízké vrchoviny Malopolská vrchovina a Lublinská vrchovina.

Jih Polska prostupuje v příhraniční pás prvohorních horských masivů Sudety (Jizerské hory, Krkonoše, Soví hory, pískovcové Stolové hory, Bystřické hory, Králický Sněžník, Rychlebské hory a Zlatohorská vrchovina). Třetihorní Karpaty zahrnují pohoří Vysokých a Nízkých Beskyd, Tatry a Bukovské vrchy. Nejvyšším bodem Polska jsou Rysy s nadmořskou výškou 2 499 metrů nad mořem. Vrcholy hory se nacházejí na slovensko-polské hranici. V Tatrách leží vysoko položená jezera (plesa) ledovcového původu.

Celkově je v Polsku chráněno 101 588 km2 území, což představuje 32, 1 % rozlohy země. Ochrana přírody se v Polsku soustřeďuje především do 23 národních parků, kterými jsou: Babiogórski, Bialowieski, Biebrzański, Bieszczadzki, Bory Tucholskie, Drawieński, Gorczański, Gór Stolowych, Kampinoski, Karkonoski, Magurski, Narwiański, Ojcowski, Pieniński, Poleski, Roztoczański, Slowiński, Swietokrzyski, Tatrzański, Ujście Warty, Wielkopolski, Wigierski a Woliński.

Foto polských měst, které stojí za osobní zhlédnutí.

Obrázek č. 3: Varšava, ve které žije zhruba 1, 76 milionu obyvatel je od roku 1918 hlavní a největší město Polska. Varšava leží na řece Visle ve středním Polsku v historickém Mazovsku. Video naleznete na: https://www.youtube.com/watch?v=pWH4W7tbbVI.

Zdroj a více na: https://cs.wikipedia.org/wiki/Var%C5%A1ava, vlastní zpracování, 2020

Obrázek č. 4: Staroměstské náměstí ve Varšavě

Zdroj a více na: https://www.travelgeekery.com/cs/varsava-polsko-duvody-proc-navstivit-polske-hlavni-mesto/, vlastní zpracování, 2020

Obrázek č. 5: Královský hrad na Zámkovém náměstí

Zdroj a více na: https://www.travelgeekery.com/cs/varsava-polsko-duvody-proc-navstivit-polske-hlavni-mesto/, vlastní zpracování, 2020

Obrázek č. 6: Historický Krakov, který leží na řece Visle, je metropole Malopolského vojvodství v jižním Polsku, v historické zemi Malopolsku. Má zhruba 779 000 obyvatel a jedná se podle počtu obyvatel a rozlohy o druhé největší polské město. Krakov je jako bývalé hlavní město historickou rezidencí polských králů s hradem Wawel a katedrálou. Je taktéž sídlem starobylé univerzity. Krakov je díky četným památkám zapsán na seznamu Světového dědictví UNESCO.

Zdroj a více na: https://cs.wikipedia.org/wiki/Krakov, vlastní zpracování, 2020

Obrázek č. 7: Mariánská bazilika na krakovském rynku

Zdroj a více na: https://cs.wikipedia.org/wiki/Krakov, vlastní zpracování, 2020

Obrázek č. 8: Gdaňsk, největší polský přístav, který leží na Baltu. Právě v tomto městě se v roce 1980 zrodilo hnutí Solidarita.

Zdroj a více na: https://www.radynacestu.cz/magazin/gdansk/, vlastní zpracování, 2020

Obrázek č. 9: Staré město v Gdaňsku

Zdroj a více na: https://www.radynacestu.cz/magazin/gdansk/, vlastní zpracování, 2020

Obrázek č. 10: Historický rynek v „české“ Vratislavi (Wroclawi), který je jedním z největších náměstí na světě.

Zdroj: www.google.cz, vlastní zpracování, 2020

Obrázek č. 11: Český lev a slezská orlice ve znaku Vratislavi velmi symbolicky připomínají historické souvislosti, zejména kdy Vratislav spravovali čeští králové od roku 1335 do roku 1525. Vratislav jim mohla vděčit za mnohá městská privilegia.

Zdroj a více na: https://cs.wikipedia.org/wiki/Vratislav_(m%C4%9Bsto), vlastní zpracování, 2020

Obrázek č. 12: Vstupní brána do koncentračního tábora v Osvětimi, jednoho z mnoha symbolů nacistické zrůdnosti a především lidského utrpení

Zdroj a více na: http://www.it.oswiecim.pl/Muzea-741.html, vlastní zpracování, 2020

Obrázek č. 13: Hrad Malbork, největší cihlová stavba na světě, leží v Pomořanském vojvodství na severu země.

Zdroj a více na: https://www.radynacestu.cz/magazin/malbork/, vlastní zpracování, 2020

Obrázek č. 14: Na severu Polska leží také Bydhošť.

Zdroj: https://cs.wikipedia.org/wiki/Bydho%C5%A1%C5%A5, vlastní zpracování, 2020

Obrázek č. 15: Pohádková Bydhošť, osmé největší polské město, leží na soutoku řek Brdy a Visly.

Zdroj a více na: https://www.radynacestu.cz/magazin/bydhost/, vlastní zpracování, 2020

Foto přírodních památek, které stojí za návštěvu.

Obrázek č. 16: Bělověžský národní park na východě země je polský a běloruský národní park. Na polské straně se rozkládá v Podleském vojvodství a na běloruské straně v Bretské a Hrodenské oblasti. Obě části na sebe plynule navazují, avšak hranice mezi nimi je pro lidi i větší zvěř neprostupná. Předmětem ochrany je v tomto parku původní temperátní Bělověžský prales a populace zubra evropského a jiných divokých zvířat. Park je tzv. biosférickou rezervací UNESCO.

Zdroj a více na: https://cs.wikipedia.org/wiki/B%C4%9Blov%C4%9B%C5%BEsk%C3%BD_n%C3%A1rodn%C3%AD_park, vlastní zpracování, 2020

Obrázek č. 17: Pohled na noční Zakopané s horským masivem Tater, které má přezdívku zimní hlavní město Polska.

Zdroj a více na: https://cs.wikipedia.org/wiki/Zakopan%C3%A9, vlastní zpracování, 2020

Obrázek č. 18: Baltské moře pro změnu nabízí bezstarostnou letní dovolenou.

Zdroj: www.google.com, vlastní zpracování, 2020

Závěr:

Vážení čtenáři a klienti, krásy sousedního Polska se nedají vyčerpat jedním článkem. Nicméně na našich „literárních toulkách“ se do Polska určitě vrátíme. Vždyť si to tato země plná historie, překrásných měst, malebných nížin, nádherných hor, rozlehlých lesů, tajemných jezer a divokého moře bezesporu zaslouží. Studiem i jednotlivými výlety lze přitom zjistit, jak málo tuto krajinu bohužel známe.

Prameny:

http://www.it.oswiecim.pl/Muzea-741.html,

https://www.radynacestu.cz/magazin/bydhost/,

https://www.radynacestu.cz/magazin/gdansk/,

https://www.radynacestu.cz/magazin/malbork/,

https://www.travelgeekery.com/cs/varsava-polsko-duvody-proc-navstivit-polske-hlavni-mesto/,

https://cs.wikipedia.org/wiki/B%C4%9Blov%C4%9B%C5%BEsk%C3%BD_n%C3%A1rodn%C3%AD_park,

https://cs.wikipedia.org/wiki/Bydho%C5%A1%C5%A5,

https://cs.wikipedia.org/wiki/Krakov,

https://cs.wikipedia.org/wiki/Polsko,

https://cs.wikipedia.org/wiki/Var%C5%A1ava,

https://cs.wikipedia.org/wiki/Vratislav_(m%C4%9Bsto),

https://cs.wikipedia.org/wiki/Zakopan%C3%A9.

 

Mgr. Petr Jezdinský

Zaujal Vás tento článek?
Doporučte článek známým!