Bosenština je standardizovaný jazykový útvar polycentrického jazyka srbochorvatštiny používaný Bosňáky

Vážení čtenáři, milí klienti, zmíněný jazyk vychází ze standardizovaného štokavského nářečí. Mluví jim 2 – 2,5 mil. občanů v Bosně a Hercegovině, Srbsku, Černé Hoře, Kosovu, Chorvatsku, západní Evropě a Severní Americe a rovněž nezjištěné množství emigrantů v Turecku. De facto se jedná o jiný název pro variantu srbochorvatštiny v Bosně a Hercegovině, která byla úředním jazykem v Jugoslávii do roku 1992. Je taktéž oficiálně uznávaným menšinovým jazykem v Chorvatsku, Srbsku, Černé Hoře, Severní Makedonii a Kosovu. Hlavním rozdílem je skutečnost, že bosenští Srbové (v Republice Srbské) vyjma  latinky píší také azbukou, a pro někoho toto písmo nemusí být zrovna srozumitelné. Někteří srbští a chorvatští lingvisté rozporují koneckonců i otázku pojmenování jazyka. Ten by podle nich měl nést jméno národa Bosňáků, tj. tedy bosňáčtina, a nikoli bosenština podle názvu země. Jazykovědci přitom opomíjejí, že oba termíny byly historicky synonymické (Bosna > Bosňák (v současné době označení pouze pro Muslimy), řidčeji Bosňan > bosenský, řidčeji bosňácký). Bosenština má 5 dialektů, a to: východohercegovský, zetsko-sjenický, východobosenský, novoštokavský ikavský či mladší ikavský a kosovsko-resavský (v Sandžaku).

Obrázek č. 1: Rozšíření jazyka

Ačkoli bosenština používá více tureckých, perských a arabských přejatých slov – běžně nazývaných orientalismy – především ve své mluvené rozmanitosti kvůli skutečnosti, že většina bosenských mluvčích jsou muslimové, je stále velmi podobná jak srbštině, tak chorvatštině ve své psané i mluvené formě. Lexikální rozdíly mezi etnickými variantami jsou extrémně omezené, a to dokonce i v komparaci s těmi mezi blízce příbuznými slovanskými jazyky, jako je spisovná čeština a slovenština, bulharština a makedonština, a gramatické rozdíly jsou ještě méně výrazné. Jazykový standard je dosud nestálý, byť v posledních letech dochází k jeho postupné kodifikaci. Hlavní překážkou pro standardizaci bosenštiny a její všestranné normativní užívání je blízkost s chorvatštinou a srbštinou.

Prameny:

https://cs.wikipedia.org/wiki/Bosen%C5%A1tina;

https://cs.wikipedia.org/wiki/V%C3%Bdchodohercegovinsk%C3%BD_dialekt;

https://www.invia.cz/bosna-a-hercegovina/rychlokurz-jazyka/;

https://www.presto.cz/cz/bosenstina;

https://talkpal.ai/cs/bosenska-gramatika/.

Mgr. Petr Jezdinský