Dóber dán Slovenija
zveřejněno 01. 08. 2022Vážení čtenáři, milí klienti, cílem srpnového putování bude Slovinsko, tj. malá ale nádherná země mezi Itálií, Chorvatskem, Maďarskem a Rakouskem. Většina našinců touto zemí pouze projíždí při své cestě k moři do Chorvatska. Přitom i Slovinsko má co nabídnout a nejsou to jen pomyslně spotřebiče od Gorenje či lyže značky ELAN. Krásná přímořská letoviska, alpské štíty, louky, jeskyně, ledovcová jezera a báječní lidé zvou k návštěvě. Autor této literární toulky bude částečně vycházet i ze svých vzpomínek na návštěvu Kranjské Gory, Bledu či Bohinjského jezera. Slovinsko totiž není pouze tranzitní zemí na cestě do Chorvatska. Země je bohatá na přírodní krásy i významné kulturní a historické památky. Majestátní hory, smaragdové řeky, přímořská a historická města s kouzelnou atmosférou či jedny z nejkrásnějších jeskyní v Evropě. Byli to také Češi, kteří ve Slovinsku (ve slovinských Korutanech) postavili v roce 1900 první horskou chatu, která dosud nese jméno „Česká koča“ („Česká chata“).
Slovinsko se nachází ve střední Evropě. Má přístup ke Středozemnímu moři a na podstatné části jeho severních hranic se nachází Alpy, jmenovité horské skupiny Julské Alpy, Kamnicko-Savimjské Alpy, Karavanky a Pohorje. Jeho pobřeží, ležící u Jaderského moře, se táhne přibližně 47 km od hranic s Itálií k Chorvatsku. Jihozápadní části země vévodí krasy, jichž je registrováno necelých 6, 6 tis., s podvodními řekami, roklinami a jeskyněmi, rozkládající se mezi Středozemním mořem a hlavním městem Lublaní. Naopak východ a severovýchod Slovinska, při hranicích s Chorvatskem a Maďarskem, je téměř rovný. Přesto je velká část slovinského území kopcovitá až hornatá a zhruba 90 % povrchu leží nad 200 metrů nad mořem. Ve Slovinsku se střetávají čtyři významné geografické regiony – Alpy, Dinárské hory, Panonská pánev a Středomoří. Nejvyšší horou je Triglav se 2 864 metry nad mořem. Kolem poloviny země (11 861 km2) zabírají lesy, což činí Slovinsko, po Finsku a Švédsku, třetí nejzalesněnější stát v Evropské unii. Ve Slovinsku se nachází 161 km2 vinic.
Obrázek č. 1: Topografická mapa Slovinska v angličtině
Obrázek č. 2: Triglav, nejvyšší hora Slovinska, která se dostala na národní znak a vlajku, láká k výstupu i Čechy.
Po pádu Rakouska-Uherska v roce 1918 vstoupili Slovinci do nově vytvořeného Království Srbů, Chorvatů a Slovinců, od roku 1929 nazývané Království Jugoslávie.
Obrázek č. 3: Historické regiony Slovinska – jediným slovinským regionem je Kraňsko, Zámuří patřilo Uhrám (Maďarsku), Goricie a Gradiška Itálii, o část Korutan a Štýrska pak samozřejmě přišlo i Rakousko.
V období 2. světové války bylo Slovinsko rozděleno mezi Třetí Říši, Maďarsko a Itálii. Dne 29. listopadu 1945 byla vyhlášena Federativní lidová republika Jugoslávie, jejíž součástí se mimo další stalo také Slovinsko. Pro Čechy bylo tehdy Slovinsko územím, přes které se dostávali na západ, zvláště v a po roce 1968. V prosinci roku 1990 se 88 procent Slovinců rozhodlo pro nezávislost a o půl roku později 25. června roku 1991 ji i vyhlásilo. Slovinci totiž již nechtěli dotovat zbytek území Jugoslávie, tj. zejména nejchudší republiky Bosnu a Hercegovinu a Makedonii. Následovala krátká takřka desetidenní válka a jugoslávská lidová armáda opustila území Slovinska. O jedenáct měsíců později se Slovinsko stalo členem OSN. Samostatnost Slovinska byla mezinárodně uznána 15. ledna 1992.
Obrázek č. 4: Nejen Lublaň s Prahou, ale i Čechy a Slovince spojuje jméno význačného architekta Jože Plečnika, resp. částečná společná historie v habsburském soustátí.
Obrázek č. 5: Lublaní protéká řeka Lublaňka
Nejkrásnější místa Slovinska na fotografiích
Nejkrásnější místa Slovinska najdete převážně na severu země, kde se nacházejí úžasné Julské Alpy. Najdete zde tak nádherné horské scenérie, vodopády, ale i slavné jeskyně.
Obrázek č. 6: Maribor, druhé největší město ve Slovinsku a největší město ve slovinském Dolním Štýrsku
Obrázek č. 7: Jezero Bled
Obrázek č. 8: Přírodní krásy na Vintgarské soutěsce - nedaleko jezera Bled je rokle, která díky své výjimečné kráse lákala turisty už v 19. století. Dřevěné mosty a rozhledny vás zavedou po 1,6 km dlouhé soutěsce mezi vodopády, jezírka a kaskády. Nad roklinou se rovněž tyčí kamenný, jednoobloukový bývalý železniční most. Soutěska Vintgar vás překvapí svou jedinečnou flórou.
Obrázek č. 9: Bohinjské jezero
Obrázek č. 10: Lipica – kolébka bílých koní. Slovinci jsou hrdí na Lipici a její hřebčín, který funguje přes 400 let. Nejstarší evropský hřebčín, který nepřetržitě chová stejné koně, je kulturní a historickou památkou, která na návštěvníky zapůsobí svými koňmi a překvapivou krajinou. Po vstupu na panství si lze prohlédnout nejstarší stodolu se zástupci všech klasických lipicánů, navštívit muzeum lipicánů a koňských povozů, procházet se po pastvinách, alejemi stromů a parky a poznávat zvláštnosti Lipice a krasové oblasti.
Obrázek č. 11: Soča - patrně nejkrásnější řeka Slovinska i celé Evropy. Smaragdově modrá Soča patří k největším lákadlům v zemi a má za sebou také pochmurnou historii, jelikož byla často místem válečných střetů během první světové války. Hlavními turistickými centry oblasti jsou Kobarid a Bovec, který je mekkou outdoorových a adrenalinových aktivit, jako je rafting, kajaking, kaňoning či zipline. Údolí řeky Soči je skvělé pro pěší i cykloturistiku. Mezi oblíbené turistické cíle patří hluboké kaňony, vodopády i horské vrcholy, odkud jsou překrásné výhledy do údolí. Působivou podívanou nabízí vodopád ve skále Kozjak, který je považován za vůbec nejkrásnější slovinský vodopád. Výhledy na italskou stranu nabízí nejvýše položené lyžařské středisko Kanin, které je oblíbené i v létě.
Obrázek č. 12: Jeskyně Postojna patří mezi slovinské perly. Speciální vlak návštěvníky vezme hluboko do tohoto nádherného podzemního světa. Uvidí neobvyklé skalní útvary, kouzelné stalaktity a stalagmity, podzemní chodby a podivné živočichy. Nejslavnější a nejvýznamnější z nich je lidská ryba (Proteus anguinus). Nedaleko se nachází historický hrad Predjama, největší jeskynní hrad na světě, zabudovaný do skalní stěny, která skrývá jeskyni.
Obrázek č. 13: Hrad Predjama se nachází cca 9 km severozápadně od Postojne. Návštěvníky překvapí svým unikátním postavením – je totiž vsazen do středu svislé 123 m vysoké skály. Malebné vzezření dokresluje řeka Lokva, která nenápadně mizí do podzemí hluboko pod hradem. První zmínky o hradu pocházejí již ze 13 století. Současná podoba pochází ze 16 století. Turisté zde mohou vidět stopy gotiky, románské a především renesanční architektury.
Obrázek č. 14 Škocjanské jame (jeskyně) - Společně s jeskyní Postojna patří Škocjanské jeskyně k nejvyhledávanějším krásám Slovinska. Pro svůj půvab a jedinečné krasové útvary byla jeskyně v roce 1986 zapsána na Seznam přírodního a kulturního dědictví UNESCO.
Obrázek č. 15: Město Piran či slovinské Benátky je nejkrásnější město na slovinském pobřeží
Obrázek č. 16: Velika planina - Náhorní travnatá plošina v nadmořské výšce 1 666 metrů nad mořem v pohoří Kamnických Alp nedaleko Lublaně je oázou klidu a ukázkou tradičního pasteveckého života.
Obrázek č. 17: Logarská dolina - Malebné ledovcové údolí na severu Slovinska v centru Kamnicko-Savinjských Alp s centrem v Solčavě. Řadí se mezi nejpopulárnější cíle pěší turistiky, ideální výchozí bod pro horské túry, při kterých se mohou turisté kochat úžasnými výhledy.
Závěr
Vážení klienti, milí čtenáři, turisté, námětem naší srpnové aktuality bylo Slovinsko. Přesvědčili jsme se výše, že je to překrásná země, která je nám velmi blízká. A není to jen osobou slavného slovinského architekta Jože Plečníka, architekta Pražského hradu či slovanská vzájemnost, resp. částečné společné dějiny v habsburské monarchii, nicméně i moderní historie Československa a Slovinska (Jugoslávie) je velmi poutavá a poučná (viz níže).
Slovinsko je Čechům, Moravanům a Slezanům opravdu blíže, než by se mohlo zdát. Spousta tuzemských domácností je pojištěna u Directu (pozn. bývalá pojišťovna Triglav) a používá taktéž spotřebiče Gorenje, stejně jako léky od farmaceutické společnosti KRKA. Pakliže vlastníte automobil Renault Twingo nebo Renault Clio, tak ten z největší pravděpodobností vyprodukovala dceřiná společnost Renaultu ve Slovinsku Revoz.
Ingemar Stenmark, zřejmě největší slalomář všech dob proslavil lyže ELAN. A je to právě Slovinsko, které dalo světu mnoho závodníků a závodnic této točivé, technické disciplíny. Vždyť slovinské Alpy s krátkými, ale prudkými sjezdovkami jsou pro závody ve slalomu, zejména pak v Kranjské Goře, jako stvořené. S lyžováním jsou samozřejmě také spojeny lyžařské boty Alpina.
Obrázek č. 18: „Česká koča“ („Česká chata“), kterou Češi postavili v roce 1900.
Spojitosti by se mohly bezesporu najít i ve velmi zajímavých, moderních (částečně národohospodářských) dějinách obou dvou států. Československo bylo členem sovětského bloku, Slovinsko zase Jugoslávie, která i když měla socialistické zřízení, zachovala některé prvky tržní ekonomiky. Byly např. povoleny živnosti či malé firmy. Tito, který obratně lavíroval mezi Východem a Západem, dovolil svým občanům od druhé poloviny 60. let minulého století i svobodně cestovat do sousedních „kapitalistických“ zemí, jako bylo Rakousko, Řecko nebo Itálie. V důsledku toho bylo našimi „orgány“ na Jugoslávii nahlíženo jako na „kapitalistickou“ cizinu a do Jugoslávie nemohl na hnědý pas vycestovat rozhodně „také každý“. Do „kapitalistické“ Itálie nebo Rakouska pak řada občanů Československa po roce 1968 právě přes území Slovinska emigrovala.
Slovinsko si po celou dobu své existence v Jugoslávii, jak ostatně bylo nastíněno výše, zachovalo punc země s nejvyšší životní úrovní. Určitá velmi znatelná diference mezi blahobytem ve Slovinsku a v Bosně a Hercegovině a Makedonii vedla k častým politickým střetům s ústřední vládou (mocí) v Bělehradě, a měla zásadní (nikoliv ale jediný) vliv na vyhlášení nezávislosti. Mezi Slovinci platilo oblíbené rčení, že Slovinci pracují, Chorvaté diskutují a Srbové vládnou. Vyhlášením nezávislosti Slovinska a Chorvatska začala před 31 lety krvavá občanská válka v Jugoslávii. Samotná válka ve Slovinsku trvala díky vojenským úspěchům slovinské milice (policie), speciálních složek policie a Slovinské teritoriální obrany a tlakům ze zahraničí, zejména z Německa a Rakouska 10 dnů, nicméně ztráty nezkušených branců Jugoslávské lidové armády z Bosny a Kosova byly na rozdíl od srbských důstojníků velké. Jugoslávská armáda měla z Bělehradu rozkaz obsadit všechny slovinské hraniční přechody, aby se Slovinsku nedostala vojenská ani materiální pomoc ze zahraničí. Autor byl v té době u příbuzných v Rakousku, a vzhledem k tomu, že situace byla opravdu vyhrocena (nové hraniční přechody se už v té době nacházely v jedné budově, takže v jedné části či polovině budovy se bojovalo a ve druhé monitorovali situaci rakouští četníci a celníci), byly na slovinsko-rakouské hraniční přechody v Burgenlandu, Štýrsku a Korutanech vyslány i tanky. Fotku níže přidáváme jako určité memento k současné situaci na Ukrajině. Není totiž horší pocit, než když vidíte jít v přímém přenosu mladé muže na pozice.
Obrázek č. 19: Dva tanky (stíhače tanků) Jagdpanzer Kürassier v Bad Radkersburgu – video o napjaté situaci v Bad Radkersburgu můžete vidět na: https://www.youtube.com/watch?v=ZT5J9kH6_EY. Bad Radkersburg oddělovala od Gornje Radgony pouze řeka Mura (Mur). Přitom do konce první světové války bylo město spojeno v jeden celek.
Zdroje:
Pořad České televize o putování ve slovinských Korutanech s vtipnými ale poučnými komentáři Jiřího Bartošky a Miroslava Donutila: https://www.ceskatelevize.cz/porady/1185966822-na-ceste/221562260120022/;
Pořád rakouské televize (Štýrské studio) o tzv. desetidenní válce ve Slovinsku mezi slovinskou teritoriální obranou a policií (milicí) a Jugoslávskou lidovou armádou mj. i na slovinsko-rakouské hranici: https://www.facebook.com/watch/?v=229069869031876;
Pořád rakouské televize o napjaté situaci v Bad Radkersburgu: https://www.youtube.com/watch?v=ZT5J9kH6_EY;
Baker, M., Clammer, P., Fallon S. Slovinsko. Dotisk 1. českého vydání. Praha : Svojtka & Co., nakladatelství, 2013, 267 s.;
Časopis Lidé a země (Cesty vašich snů) věnovaný částečně Slovinsku (červenec 2021) s podtitulem „Malebné Slovinsko“;
http://slovinsko.cz/dovolenabohinske-jezero/;
http://slovinsko.cz/dovolenabohinske-jezero/;
https://cs.wikipedia.org/wiki/Bled;
https://cs.wikipedia.org/wiki/Bohinjsk%C3%A9_jezero;
https://cs.wikipedia.org/wiki/Gornja_Radgona;
https://cs.wikipedia.org/wiki/Lubla%C5%88;
https://cs.wikipedia.org/wiki/Lubla%C5%88ka;
https://cs.wikipedia.org/wiki/Maribor;
https://cs.wikipedia.org/wiki/D%C4%9Bjiny_Slovinska;
https://cs.wikipedia.org/wiki/Slovinsko;
https://cs.wikipedia.org/wiki/So%C4%8Da;
https://cs.wikipedia.org/wiki/Triglav,
https://en.wikipedia.org/wiki/Central_Europe;
https://en.wikipedia.org/wiki/Styria_(Slovenia);
https://kaernten.orf.at/stories/3109967/;
https://slorealie.upce.cz/hospodarstvi.html;
https://www.archiweb.cz/josip-plecnik;
https://www.gigaplaces.com/gigalist-nejkrasnejsi-mista-slovinska/;
https://www.hrad.cz/cs/kultura-na-hrade/program/joze-plecnik-na-prazskem-hrade-12261;
https://www.icesty.cz/bohinjske-jezero/;
https://www.jezersko.info/ceska-chata-ceska-koca.html;
https://www.mundo.cz/slovinsko/historie;
https://www.oepb.at/allerlei/oesterreichisches-bundesheer-versus-jugoslawienkrise-1991.html;
https://www.objevuj-slovinsko.cz/kranjska-gora/;
https://www.objevuj-slovinsko.cz/top-mista/;
https://www.objevuj-slovinsko.cz/slovinsko/;
https://www.protravel.cz/clanek/historie-slovinska/;
https://www.relaxslovinsko.cz/slovinsko/historie-a-dejiny-slovinska/;
https://www.slovenia.info/en/places-to-go/attractions/lipica;
https://www.slovinsko.travel/logarska-dolina;
https://www.slovinsko.travel/velika-planina;
Mgr. Petr Jezdinský