Putování za světlem a nadějí do Betléma v současné velmi složité době

zveřejněno 01. 12. 2021

Vážení čtenáři, milí klienti, bohužel kvůli opětovnému bujení onemocnění covid-19 a uzávěrám v cestování jsme museli oželet či spíše odložit naši avizovanou předvánoční návštěvu Drážďan, Pasova, Řezna či Vídně. Avšak zvolili jsme pro vás neméně atraktivní či raději řečeno symbolické místo v tomto nelehkém období, a to Betlém. Místo, které je symbolem pro zrození, nicméně kde se také střetává křesťanství, judaismus a islám. Snad bude tedy letošní advent a především vánoční svátky oslavou míru, klidu, pokoje, dobra, radosti a hlavně naděje, a to nejen v Betlémě, Palestině či v Izraeli, ale ve všech koutech naší planety bez ohledu na víru, jazyk či politické přesvědčení. A snad jen sepětí, pokora a součinnost všech lidí světa dokáže lidstvu pomoci v boji proti zákeřné pandemii covid-19.

Obrázek č. 1: Mapa Izraele a Palestiny

Zdroj: https://www.mundo.cz/izrael, vlastní zpracování, 2021

Vždyť Jeruzalém s Betlémem dnes tvoří de facto jedno město, bohužel však město rozdělené mohutnou zdí mezi židovským a palestinským územím. Jedná se bohužel o „velmi přesvědčivý důkaz“ toho, že ve světě není něco v pořádku. Zatímco křesťanský svět s posvátnou úctou vzhlíží k Betlému jako k rodišti Krista, v současnosti se toto palestinské město na západním břehu Jordánu od ostatních arabských měst v regionu odlišuje pouze několika významnými památnými stavbami. Každodenní život je zde podobný dalším palestinským městům, plný nouze, trhovců a pouličních prodavačů, zatímco v Izraeli si našinec připadá jako v lepší západní zemi.

Obrázek č. 2: Kus bezpečnostní zdi, která odděluje palestinská a židovská území (pozn. autor se na tomto místě schválně zdržel termínu „Stát Izrael“, neboť na Jeruzalém si činí historický nárok právě i Palestinci), resp. Betlém od Jeruzaléma.

Zdroj: https://www.dreamstime.com/separation-barrier-peace-wall-bethleham-israel-graffiti-separation-barrier-peace-wall-bethleham-israel-palestine-image133676344, vlastní zpracování, 2021

Při slově Betlém si všichni popravdě obvykle vybavíme lidové jesličky nejrůznějších podob. Uvádí se, že na Vánoce roku 1223 zbudoval sv. František z Assisi v lese poblíž italského městečka Greccio chlév s jeslemi, do kterých položil na slámu sošku malého Ježíška. K jeslím pak přivedl také živého vola a osla. Toto zobrazení připomíná příběh o narození Ježíše v městě Betlémě, které leží 8 km jižně od Jeruzaléma. V egyptských textech z al-Amarny ze 14. století před naším letopočtem se konstatuje, že Betlém byl „jen jedním z měst země Urušalim“, tj. obcí příslušející k jeruzalémskému městskému státu. Lokální označení Betlém, jež se obvykle překládá jako „dům chleba“, se na hliněných tabulkách egyptského státního archívu uvádí jako „bit ilu lachama“ (dům bohyně Lachamy). Lachama je jméno kenaanské bohyně plodnosti. Dlouhým fonetickým vývojem vznikl z „bit ilu lachama“ hebrejský název Bét-lechem („Dům chleba“) z doby soudců a doby království, a konečně dnešní Betlém.

Betlém má přitom významnou symbolickou hodnotu. První známá zmínka o něm pochází z let 1350 až 1330 před naším letopočtem. Podle Tóry a Nového zákona bylo místo dějištěm významných událostí. Jde o korunovaci krále Davida, ale hlavně narození Ježíše Krista. Město bylo také oblastí konfliktů, často kvůli náboženskému vyznání, je totiž střediskem, kde se utkávala pravda tří vyznání – křesťanství, islámu a judaismu. Betlém byl několikrát úplně zničen a znovu obnoven. Jednou bylo město čistě muslimské, podruhé se zase po křižácké výpravě dostalo do rukou křesťanů. Jejich nadvládu utnul sultán Saladin, jehož armády postupně získaly většinu Svaté země. Křesťanů v posledních letech v Betlémě ubývá, sídlí v něm ale jedna z nejstarších komunit vyznavačů tohoto náboženství na světě. Následovníků Krista je méně nejen kvůli emigraci, ale také celkově nižší porodnosti než u muslimské populace. Např. v roce 1947 bylo v Betlémě 75 procent křesťanů, v roce 1998 už jenom 33 procent. Lidé, kteří se hlásí ke křesťanství, odcházejí hlavně kvůli špatné ekonomické situaci a malým možnostem na vzdělávání. Navíc pro ně není tak složité emigrovat na západ jako pro muslimy. Současná vláda v Palestině se ale tuto menšinu snaží podporovat, je to výhodné pro vyjednávání s evropskými státy a s USA. Betlém je také oblíbeným turistickým cílem. Leží asi osm kilometrů od Jeruzaléma a pro návštěvníka tak není složité se do něj dostat. Za několik desítek minut je možné dojet z centra Jeruzaléma přímo do centra Betléma veřejnou dopravou. Je ale třeba projet checkpointem, který však pro turisty neznamená žádný problém. Intenzivnější kontroly na hranicích jsou běžnější při návratu z palestinského území zpět na to izraelské, týká se to nicméně hlavně místních.

Betlém je z hlediska křesťanského náboženství, jak již bylo ostatně řečeno výše, jedno z nejvýznamnějších míst. Zejména pro křesťany má nesmírný význam, protože podle bible se zde narodil Ježíš Kristus. Nejvýznamnější památkou v dnešním městě je bezesporu chrám Narození Páně, jedna z nejstarších křesťanských svatyní pocházející už z druhé poloviny 3. století. Ústředním bodem chrámu je jeskyně, na jejíž podlaze stříbrná hvězda symbolizuje místo, kde se údajně narodil Ježíš. O stavbu kostela se zasloužila svatá Helena, matka byzantského císaře Konstantina Velikého. Neméně důležitým poutním místem je také Mléčná jeskyně. Sem se uchýlila Svatá rodina před útěkem do Egypta během vraždění neviňátek. Nedaleko se rovněž nachází židovské poutní místo - hrobka Jákobovy manželky Ráchel. Starý zákon zmiňuje, že z Betléma pocházel izraelský král David a byl zde i za krále prohlášen. Proto se Betlém nazýval Davidovo město. Další významnou osobností spjatou s Betlémem je svatý Jeroným, patron překladatelů. Ten zde dokončil raný překlad bible do latiny známý pod názvem Vulgata.

Obrázek č. 3: Chrám Narození Páně

Zdroj: https://en.wikipedia.org/wiki/Bethlehem, vlastní zpracování, 2021

Obrázek č. 4: Vnitřní prostory Chrámu Narození Páně

Zdroj: https://cs.wikipedia.org/wiki/Betl%C3%A9m, vlastní zpracování, 2021

Obrázek č. 5: Stříbrná hvězda označuje místo, kde se podle křesťanské tradice narodil Ježíš. Chrám Narození Páně byl totiž postaven nad místem, kde se narodil Ježíš Nazaretský. Jedná se zároveň o jeden z nejstarších kostelů na světě, pochází z roku 327. Od roku 2012 je součástí světového dědictví UNESCO. Do chrámu se vchází malým kamenným průchodem, aby každý návštěvník byl donucen se ohnout a touto poklonou vyjádřit svou pokoru. Poněvadž je Betlém místem, kde člověk tisíce let staví domy, bourá je a válčí, je dnešní úroveň terénu až o 4 metry výše než před Kristem. Do nejstarších památek se sestupuje „pod zem“. Jiné stavby jsou koncipovány tak, že v nižších patrech návštěvník nalezne původní vykopávky a vyšší slouží k liturgickým účelům.

Zdroj: https://en.wikipedia.org/wiki/Bethlehem, vlastní zpracování, 2021

Obrázek č. 6: I v Betlémě se samozřejmě zdobí vánoční strom.

Zdroj: https://en.wikipedia.org/wiki/Bethlehem, vlastní zpracování, 2021

Závěr:

Naše dnešní povídání nemůžeme zakončit jinak než pojednáním o tzv. Betlémském světle. To symbolizuje především postavu Ježíše Krista, který se narodil právě v městě Betlémě. Ježíš Kristus je pro křesťany tou zásadní osobností, od níž odvíjí svůj vztah k Bohu, svůj pohled a své postoje vůči světu, vůči sobě navzájem i vůči druhým lidem. Ježíš je také na různých místech Písma svatého nazýván Světlem, tudíž o vánočních svátcích, kdy si připomínáme narození Ježíše Krista, je to v posledních letech spojeno také s tímto pěkným zvykem, že se z Betléma rozváží světlo do celého světa. Myšlenka šířit Betlémské světlo vznikla v roce 1986 ve studiu hornorakouského ORF v Linci. V Československu či v České republice se tento novodobý vánoční zvyk šíří od prosince 1989. První světlo přivezli do revolučního Československa čeští exiloví skauti z Rakouska.

Světýlko si v místě narození Ježíše Krista, Betlémě, přebírá každý rok chlapec nebo dívka, kterým se říká „Dítě světla“. Cestu z Betléma do Rakouska, kde tato novodobá tradice vznikla, absolvuje vánoční plamínek letecky ve speciálním bezpečnostním obalu, zde se pak během slavnostní ekumenické bohoslužby předává skautům z jednotlivých evropských zemí. Letošním dítětem světla je mladý, teprve jedenáctiletý dobrovolný hasič Tobias Nußbaumer z obce Kirchham (pozn. „Tato nominace“ byla odůvodněná skutečností, že se letos obzvláště hornorakouské SDH potýkaly se silným krupobitím), která leží v podhůří Alp na začátku Solné komory v Horním Rakousku, jenž však díky covidu neodcestoval do Betléma, ale světlo mu přivezla dne 20. listopadu na Vídeňské letiště Schwechat devítiletá palestinská dívenka Rianna Danho z Betléma. Z Lince se plamínek předává (jak už bylo výše zmíněno) do 25 zemí světa a taktéž institucím, např. Evropskému parlamentu nebo OSN. Do ČR tradičně přiváží Betlémské světlo spolu s junáky a skauty Český rozhlas.

Obrázek č. 7: Rianna při obřadu zapalování světla

Zdroj: https://ceskobudejovicky.denik.cz/z-regionu/od-sousedu-mirove-svetlo-uz-je-v-evrope-a-dalsi-zpravy-zpoza-hranice-20211122.html, vlastní zpracování, 2021

Patron akce, Thomas Stelzer, zemský hejtman Horních Rakous, při této příležitosti připomněl, že tradiční vánoční zvyk má letos - právě v náročné korona krizi - být znamením spolupráce, solidarity a naděje. Šíření světýlka podporují jako vždy rakouské železnice (Oesterreichische Bundesbahn), hasiči, Červený kříž, svaz samaritánů, skauti, fary a privátní organizace.

Obrázek č. 8: Sabina Korntnerová – koordinátorka projektu „ORF-Friedenslicht“, Tobias Nußbaumer, Thomas Stelzer, zemský hejtman spolkové země Horní Rakousko před zemským rozhlasovým studiem v Linci

Zdroj: https://www.tkkbs.sk/view.php?cisloclanku=20211125026, vlastní zpracování, 2021

Obrázek č. 9: Tobias předal Betlémské světlo i prof. Van der Bellenovi, rakouskému spolkovému prezidentovi v populárním charitativním pořadu „Licht ins Dunkel“ („Světlo do temnoty“).

Zdroj: https://ooe.orf.at/magazin/stories/3130801/, vlastní zpracování, 2021

Vážení klienti, milí čtenáři, letošní nelehký rok 2021 se sice pomalu, ale jistě uzavírá. Naše letošní „literární putování“, které si určitě nekladlo za cíl čtenářské publikum poučovat, nýbrž dívat se na určité otázky („např.“ historické, národnostní, jazykové atd.) často schválně jiným úhlem pohledu, než je v České republice a v naší společnosti obvykle či většinově prezentován, velmi symbolicky končí - i prostřednictvím dětí z různých koutů světa – nadějí do budoucna, a to v souladu s naší politikou společenské odpovědnosti.

V mezinárodní komparaci „např.“ HDP, inflace, nezaměstnanosti či právních řádů existují mezi Českou republikou, Bavorskem, Rakouskem, Jižním Tyrolskem, Švýcarskem, Slovenskem či Slovinskem nebo Chorvatskem jistě patrné rozdíly, ale např. právě se sousedními Bavory, Slováky, obyvateli Horního Slezska či Rakušany nás spojuje (i přes historicky různé politické režimy) právě ta skutečnost, že děti na Vánoce obdarovává Ježíšek! Nezapomínejme prosím na to!

Milí návštěvníci našich webových stránek, přejeme vám:

Veselé Vánoce, šťastný a úspěšný nový rok!

Pokojné Vianoce a šťastný nový rok!

Frohe Weihnachten und beste Glückwünsche zum Neuen Jahr!

Merry Christmas and our best wishes for a happy and prosperous New Year!

Prameny:

Gilbert, M. Izrael. Dějiny. 1. vydání. Praha : Jiří Buchal – BB art, 2002, s. 675, ISBN 80-7257-740-9.

https://ct24.ceskatelevize.cz/svet/3241744-betlem-je-uz-ctvrt-stoleti-pod-palestinskou-spravou-mirovy-proces-se-vsak-od-te-doby,

https://cs.wikipedia.org/wiki/Betl%C3%A9m,

https://cs.wikipedia.org/wiki/Chr%C3%A1m_Narozen%C3%AD_P%C3%A1n%C4%9B,

https://cs.wikipedia.org/wiki/Jeruzal%C3%A9m,

https://ceskobudejovicky.denik.cz/z-regionu/od-sousedu-mirove-svetlo-uz-je-v-evrope-a-dalsi-zpravy-zpoza-hranice-20211122.html,