Srbština je standardizovaná varianta srbochorvatštiny

Vážení čtenáři, milí klienti, je to úřední a státní jazyk v Srbsku, jeden ze tří úředních jazyků Bosny a Hercegoviny a poluúřední jazyk v Černé Hoře a v Kosovu. Je uznaným menšinovým jazykem v Chorvatsku, Severní Makedonii, Rumunsku, Maďarsku, na Slovensku a v České republice.

Azurově jsou uvedeny státy, kde se hovoří srbsky jako úředním jazykem, tyrkysovou barvou jsou vyznačeny země, kde je srbština uznanou řečí.

Standardní srbština vychází z nejrozšířenějšího dialektu srbochorvatštiny, štokavštiny (konkrétně z dialektů Šumadije-Vojvodiny a východní Hercegoviny), který je též základem standardní chorvatské, bosenské a černohorské varianty, a proto byla v roce 2017 vydána Deklarace o společném jazyce Chorvatů, Bosňanů, Srbů a Černohorců. Dalším dialektem, kterým Srbové hovoří, je na jihovýchodě Srbska torlačtina, která tvoří přechod k makedonštině a bulharštině.

Srbština je jediným evropským běžným jazykem, jehož mluvčí jsou plně funkčně digrafičtí, tj. používají jak cyrilici, tak latinku. Srbskou cyrilici vymyslel v roce 1814 srbský lingvista Vuk Karadžič, který ji vytvořil na podkladě fonetických principů. Latinskou abecedu používanou pro srbštinu (latinica) navrhl chorvatský lingvista Ljudevit Gaj ve 30. letech 19. stol. na základě českého systému s korelací grafémů a fonémů jedna ku jedné mezi cyrilicí a latinkou, čímž vznikl paralelní systém.

Srbština se velmi podobá černohorštině, chorvatštině a bosenštině. Mluvčí jednotlivých jazyků si mohou velmi dobře rozumět – jazykové rozdíly by se daly přirovnat k různým dialektům jednoho jazyka. Ono důsledné rozlišování jednotlivých odvětví bývalé srbochorvatštiny je spíše povahy politické a slouží potřebě národního sebeurčení. Přitom Srbochorvatština byla v Jugoslávii do roku 1992 úředním jazykem.

Nejspolehlivějším rysem srbštiny je tzv. „ekavica“, tedy na historickém vývoji založená proměna někdejší hlásky jat za dnešní „e“. Oproti tomu jekavština či (západní ijekavská varianta) se používá v Bosně a Hercegovině, Černé Hoře a Chorvatsku, v Srbsku pouze v západní části (ustupuje pod vlivem médií).

Prameny:

https://cerna-hora.rovnou.cz/srbstina.htm;

https://cs.wikipedia.org/wiki/Srb%C5%A1tina;

https://cs.wikipedia.org/wiki/Srbochorvat%C5%A1tina;

https://leda.cz/Titul-detailni-info.php?i=805#fulldesc;

https://www.mundo.cz/srbsko/jazyk;

https://www.presto.cz/cz/srbochorvatstina.

Mgr. Petr Jezdinský