V Chorvatsku vrcholí česká dovolená
zveřejněno 05. 08. 2021Vážení čtenáři, milí klienti, vítejte v Chorvatsku, v zemi nádherné a na mnoha místech ještě nedotčené úžasné přírody, v zemi s úžasně čistým mořem, v zemi krásných historických a kulturních památek. A především v zemi srdečných, bezprostředních a pohostinných lidí. Chorvatsko se už řadu let těší velké přízni českých turistů, kteří tráví svou dovolenou u Jaderského moře opakovaně, často i stále na jednom místě. Chorvatsko si podle statistik udržuje mezi českými turisty první místo v žebříčku nejoblíbenějších zemí, a to s velkým odstupem před dalšími. Pravdou je, že z historického pohledu můžeme považovat Jaderské moře tak trochu za svoje a do Chorvatska jezdíme skoro jako domů.
Je tomu tak nejen proto, že naši nedávní předkové žili více než čtyři staletí ve společné rakouské (rakousko-uherské) monarchii (viz níže). Často zmiňovaným důvodem je také snadné dorozumění. Spojuje nás staroslověnština, Češi a Chorvaté používali i stejné písmo, hlaholici. Vděčí za to bratřím Cyrilu a Metodějovi, kteří v roce 863 přišli na Moravu. Když byli později po smrti obou bratří jejich žáci z Velké Moravy vyhnáni, mnozí odešli právě do dnešního Chorvatska. Zmíněná jazyková blízkost, tradice v cestování, velké množství historických památek např. Dubrovník, Split, Trogir, dále přírodní krásy v podobě Plitvických jezer, vodopádů Krka, Kornatských ostrovů či ostrova Mljet, dále dalmatská kuchyně s proslavenými víny, vzdálenostní dostupnost pro dopravu vlastními auty, to vše jsou lákadla pro dovolenou nebo poznávání v Chorvatsku.
Obrázek č. 1: Chorvatská vlajka v tzv. panslovanských barvách, podobné barevné složení má (či měla) taktéž Česká republika, Slovensko, Rusko, Slovinsko, Srbsko, Československo či bývala Jugoslávie.
Obrázek č. 2: Chorvatský znak s historickými územími, tj. centrální (historické) Chorvatsko, Dubrovník, Dalmácie, Istrie a Slavonie
Ale nepředbíhejme! Nejdříve si totiž v souladu s naší misí povíme alespoň základní informace o této kouzelné zemi.
Chorvatská republika (chorvatsky Republika Hrvatska), je evropský stát, který se geograficky nachází na pomezí střední a jižní Evropy. Jedná se o jeden z nástupnických států bývalé Jugoslávie. Jeho sousedy jsou Slovinsko, Maďarsko, Srbsko, Bosna a Hercegovina a Černá Hora. Chorvatsko je členem OBSE (od 24. 3. 1992), OSN (od 22. 5. 1992), Rady Evropy (od 6. 11. 1996), WTO (od 30. 11. 2000), NATO (od 1. 4. 2009) a Evropské unie (od 1. 7. 2013). Hlavním městem je Záhřeb, který je i jedním z 21 tamních krajů (žup, chorvatsky županije).
Obrázek č. 3: Geografické umístění Chorvatska mezi okolními státy
Obrázek č. 4: O tom, že se v Chorvatsku velmi dobře „jí a pije“ svědčí „gastronomická“ mapa Chorvatska.
Soudobé, moderní Chorvatsko je parlamentní republikou. Jde o 18. nejpopulárnější turistickou destinaci na světě. Cestovní ruch je i jedním z nejdůležitějších zdrojů státu, neboť se podílí na hrubém domácím produktu až dvaceti procenty.
Rozloha Chorvatska činí 56 594 km², převážná část z tohoto území leží v kontinentálním podnebí, zbytek pak v podnebí středozemním. Do rozlohy je započten i povrch více než 1 000 ostrovů různých velikostí od největších s rozlohou nad 400 km² (Krk, Cres), přes menší (Brač, Hvar) až po velmi malé útesy. V Chorvatsku žije 4,29 milionů obyvatel, většina z nich se hlásí k chorvatské národnosti.
Obrázek č. 5: Jelačičovo náměstí s pohledem na katedrálu
Obrázek č. 6: Záhřebská katedrála
Obrázek č. 7: Pavilon umění na Tomislavově náměstí - Historické staré části Záhřebu, tj. Gornji a Donji Grad, byly v 19. a počátkem 20. stol. doplněny reprezentativními budovami divadel, muzeí, výstavních síní a dalších kulturních a vědeckých institucí, jakož i veřejných budov, zasazených do uklidňující zeleně jedinečné parkové soustavy přímo v srdci města, která se nazývá „Zelená podkova“ a dalších parkových ploch. Parky jako Maksimir nebo krásná Botanická zahrada mohou svou rekreační i estetickou hodnotou směle soutěžit s mnohem známějšími parky v evropských metropolích. Neobvyklá je i bezprostřední blízkost horského masivu Medvednica dosahující výšky přes 1 000 metrů, který je snadno dostupný MHD z centra Záhřebu či lanovkou. Kulturním symbolem Záhřebu jsou i dekorativně vytříbené kavárny, kdy dokonce některé z nich pamatují éru bývalé státní mocnosti Rakouska-Uherska.
Obrázek č. 8: Lanovka „Zagrebačka“, která spojuje Dolní a Horní město.
První Slované na území Chorvatska dorazili na počátku 7. století, na začátku 9. století vytvořili státní útvar se dvěma vévodstvími. Prvním chorvatským králem se stal Tomislav, roku 925 (od roku 910 do roku 925 vévoda). Jako samostatné království Chorvatsko vystupovalo do roku 1102. Posléze vstoupilo do personální unie s Uhrami. Roku 1527 byl kvůli probíhající stoleté válce (1493-1593) s Osmanskou říší do čela zvolen Ferdinand I. Habsburský, a země se tak stala až do roku 1918 součástí Habsburské monarchie. Po skončení 1. světové války Chorvaté se Slovinci a Srby vytvořili mezinárodní neuznaný stát – Stát Slovinců, Chorvatů a Srbů, který však existoval pouze necelý měsíc. Následně se Chorvatsko stalo součástí Království Srbů, Chorvatů a Slovinců (od 3. října 1929 nesl název státu Království Jugoslávie). Za 2. světové války se Království Jugoslávie rozpadlo a vznikl tzv. Nezávislý stát Chorvatsko. Po válce Chorvatsko společně s dalšími zeměmi založilo federativní republiku Jugoslávie, ve které setrvalo do roku 1991, kdy vyhlásilo nezávislost, jež byla mezinárodně uznána v roce 1992. Vyhlášení nezávislosti však vyústilo v Chorvatskou válku za nezávislost, která trvala až do roku 1995, a kterou Chorvatsko vyhrálo.
Nejzajímavější místa Chorvatska na fotkách
Obrázek č. 9: Dubrovník, turisty je Dubrovník velice oblíben díky velice dobře zachovalému středověkému městskému centru uzavřenému hradbami o celkové délce 2 km se šestnácti obrannými věžemi z 13. až 16. století. Nespočet zachovalých a jedinečných památek přispěl k tomu, že město bylo v roce 1979 zařazeno na seznam světového kulturního dědictví UNESCO. V roce 1991, po vyhlášení chorvatské samostatnosti, bylo město během války ostřelováno děly Jugoslávské lidové armády (de facto srbsko – černohorské) z okolních pohoří, přičemž utrpělo mnoho škod. Poškozeny byly historické budovy i ulice. Jen na třídu Stradun dopadlo 36 dělostřeleckých granátů. Obléhání města a jeho případné obsazení bylo součástí plánu JLA pro postup směrem do Dalmacie z Černé Hory. Bylo provázeno nebývalou mírou propagandy z obou stran. Během obléhání zahynulo bohužel okolo dvou stovek lidí. Jugoslávská lidová armáda město nedokázala obsadit. Ve středu města byly poškozeny budovy františkánského a dominikánského kláštera, kostel sv. Blažeje, budova archivu, několik hotelů a několik dalších domů. Obnova Dubrovníku se po válce uskutečnila za pomoci organizace UNESCO.
Obrázek č. 10: Plitvická jezera - Plitvická jezera jsou nejznámějším chorvatským národním parkem, jež byl zapsán na seznam světového kulturního dědictví UNESCO. Park patří k nejkrásnějším přírodním oblastem Evropy, a tak není divu, že je oblíbeným centrem turistů. Jádro parku tvoří šestnáct průzračných, smaragdově zelených jezer vytvořených řekou Korana v krasovém území, propojených řadou vodopádů a kaskád, kanálů a menších toků, přes které jsou vedeny turistické stezky a můstky. Park má dva hlavní vstupy, do dolní a horní části, mezi kterými jezdí turistický vláček.
Obrázek č. 11: Poreč - jedno z nejzajímavějších měst na Istrii a v Chorvatsku. Město bylo postaveno na poloostrově. Lze tu najít zbytky římských staveb, benátské paláce, středověké věže, románskou baziliku sv. Eufrazia s nádhernými mozaikami, ale i zachovalé středověké paláce v románském a gotickém stylu.
Obrázek č. 12: Šibenik - je možné najít u zálivu, který je současně ústím řeky Krky a představuje tak nejlépe chráněný přírodní přístav na Jadranu. Město je plné úzkých uliček pod pevností sv. Anny, odkud si lze užívat nádherný panoramatický rozhled. Při návštěvě města není možné vynechat katedrálu svatého Jakova. Proslulý je též místní velký trh.
Obrázek č. 13: Trogir, dějinami opředené město se svou svéráznou spletí křivolakých uliček, kostelů a paláců, měšťanských domů a prosluněných dvorků, je od roku 1997 zapsán na seznam světového kulturního dědictví UNESCO. V Trogiru lze navštívit Dóm sv. Laurentia, který je považován za nejkrásnější renesanční památku Dalmácie. Z kostelní věže je nádherná vyhlídka na město, moře i na přístavní pevnost Kamerlengo.
Obrázek č. 14: Národní park Paklenica - Paklenica je krasový říční kaňon a současně národní park v Chorvatsku. Nachází se nad sídlem Starigrad v severní Dalmácii, v jižní části pohoří Velebit v Zadarské župě. V národním parku se nachází dva kaňony Mala a Velika Paklenica. Kaňon Malé Paklenice je vyschlý bez vodního toku. Poblíž vstupu do kaňonu Veliké Paklenice se nachází komplex štol sloužících jako úkryt pro Tita během roztržky mezi Jugoslávií a SSSR po druhé světové válce.
Obrázek č. 15: Malebný přístav Hvar na stejnojmenném ostrově, který proslavily levandule.
Obrázek č. 16: Město Zadar bylo prakticky po celou dobu své neobyčejné historie významnou námořní základnou s postavením bohaté a mocné samostatné obce, a to až do začátku 15. století. Dokladem toho jsou i dochované stavby, z nichž některé pocházejí už z římských dob. Nejzajímavější z nich je nepochybně kostel sv. Donáta, který byl postaven v 9. století. Zadar je rovněž městem muzeí a především se kolem něj nachází pět národních parků: národní park Krka, národní park Paklenica, národní park Severní Velebit, národní park Kornati a národní park Plitvická jezera.
Obrázek č. 17: Kornatské ostrovy - větší část tohoto souostroví, přesněji celkem 89 vápencových ostrovů, ostrůvků a útesů, byla v roce 1980 prohlášena národním parkem. Součástí parku jsou nejenom ostrovy, ale také moře a jeho dno s celou rostlinnou a živočišnou říší.
Obrázek č. 18: Turisté, kteří tráví dovolenou v dalmatské části jadranského pobřeží, obvykle nezapomenou navštívit „vodopády řeky Krky“, jak Češi nejčastěji nazývají nejmohutnější vodopády na nejpozoruhodnější krasové řece Dalmácie, Krce, a to tzv. Skradinské vodopády.
Obrázek č. 19: Mljet se pokládá za jeden z nejkrásnějších ostrovů Jadranu. Současně je nejzalesněnějším jadranským ostrovem. Lesy pokrývají 72 % jeho plochy. Nejvíce se cení krásné borové lesy (borovice halepská) a dubové porosty (dub cesmínový) na severozápadě ostrova. Nechybí tu ani cedrové háje.
Závěr:
Chorvatsko je opravdu krásná země, která je nám velmi blízká a má hodně co nabídnout. Dnes už sice nepatří k nejlevnějším destinacím, to ale nic nemění na skutečnosti, že se stále jedná o velmi zajímavé místo. Češi, Moravané a Slezané se mohou cítit v Chorvatsku jako doma i díky tomu, že tuto zemi objevili pro turistický svět a poznávají ji už celé století. Nejviditelnější české stopy najdeme v Bašce na ostrově Krk, kde novinář Emil Geistlich nechal v roce 1911 jen pár metrů od pláže postavit první hotel. Hosty lákal heslem „z pokoje rovnou do moře“. Na hřbitově v Bašce není jeho hrob s českým jménem jediný. Hned vedle je pochována lékařka Zdeňka Čermáková, která se starala o pacienty na celém Krku. Není mnoho lidí, kteří by se zapsali do paměti i srdcí obyvatel Bašky tak, jak se to podařilo paní MUDr. Zdeňce Čermákové, lékařce, která věnovala baščanům 42 let obětavé služby. Doktorica Zdenka, jak ji nazývali Chorvati, nebo slečna doktorica, jak ji nazývali Češi se stala legendou ještě za svého života. I dnes Vám pamětníci ochotně vypráví, že byla velmi obětavá, dobrá, nikdy nespala v posteli, ale vždy jen v lenošce a oblečená, aby mohla okamžitě jít tam, kde jí bylo potřeba.
V neposlední řadě si memento mori právě letos v létě připomínáme 30 let od počátku rozpadu Jugoslávie, resp. vyhlášení nezávislosti (samostatnosti) Slovinska a Chorvatska a především začátku nejkrvavějšího konfliktu v dějinách Evropy po 2. světové válce! I z tohoto důvodu bychom se chtěli v srpnu příštího roku vrátit zejména do Čechy opomíjeného severovýchodního Chorvatska, tj. Slavonie, kde jsou ale díky našim krajanům např. v Daruvaru Češi, Moravané a Slezané v podstatě doma. I vzhledem ke slovanské vzájemnosti a popularitě např. zmiňovaného Chorvatska, ale i Slovinska nebo Černé Hory hodláme do budoucna vytvořit malý seriál o zemích bývalé Jugoslávie.
Použité zdroje:
Kolektiv. STÁTY SVĚTA. 2. vydání. Praha : Fragment, 1998, 426 s.
https://cs.wikipedia.org/wiki/Daruvar,
https://cs.wikipedia.org/wiki/Dubrovn%C3%Adk,
https://cs.wikipedia.org/wiki/Chorvatsko,
https://cs.wikipedia.org/wiki/Chorvatsko#/media/Soubor:Paklenica_Buljma.jpg,
https://cs.wikipedia.org/wiki/Chorvatsk%C3%A1_vlajka,
https://cs.wikipedia.org/wiki/Paklenica,
https://cs.wikipedia.org/wiki/St%C3%A1tn%C3%AD_znak_Chorvatska,
https://cs.wikipedia.org/wiki/Z%C3%A1h%C5%99eb,
https://hotelove.cz/mapy-chorvatska/,
https://en.wikipedia.org/wiki/%C5%A0ibenik,
https://www.adriagate.com/Chorvatsko-cs/Ostrov-Mljet,
https://www.cestovinky.cz/zeme/chorvatsko,
https://www.hedvabnastezka.cz/daruvar-trochu-jine-chorvatsko-s-ceskou-mensinou,
https://www.chorvatsko.cz/istrie/porec.html,
https://www.chorvatsko.cz/jidalos/mljeto.html,
https://www.chorvatsko.cz/obec/stat.html,
https://www.chorvatsko.cz/tema/baskacesi2.html,
https://www.chorvatsko.cz/tema/krka.html,
https://www.chorvatsko.cz/vylet/zahreb.html,
https://www.invia.cz/chorvatsko/zajimava-mista/,
https://www.novalja.cz/chorvatsko/vylety-priroda/zajimavosti/cesi-v-chorvatsku/,
https://www.quicktour.cz/chorvatsko?akce=seznam,
https://www.quicktour.cz/chorvatsko-dobro-dosli,
https://www.skiresort.info/ski-resort/sljeme-medvednica-zagreb/,
Mgr. Petr Jezdinský