Zvony odlétají do Říma
zveřejněno 01. 04. 2022Vážení čtenáři, milí klienti, s ohledem na Velikonoce a bohužel i válku na Ukrajině se v dubnovém článku podíváme do Říma, resp. do Vatikánu. Je to z toho důvodu, že italské hlavní město představuje de facto nevyčerpatelné téma, resp. látku, kterou si ponecháme do další „velikonoční aktuality“.
Obrázek č. 1: Mapa Městského státu Vatikán
Obrázek č. 2: Vlajka Vatikánu
Obrázek č. 3: Znak Vatikánu
Obrázek č. 4: Papež František, hlava Vatikánu, nejmenšího státu na světě, katolické církve a římský biskup
Obrázek č. 5: Papež každoročně uděluje požehnání Urbi et orbi (městu a světu) na Slavnost Zmrtvýchvstání Páně z ústřední lodžie Svatopetrské baziliky.
S rozlohou zhruba 49 hektarů a méně než tisíci obyvateli jde o nejmenší stát na světě, jestliže se jedná o počet obyvatel a rozlohu. Jeho území je z větší části obehnáno historickou hradbou a tvoří je hlavně zahrady, kostely a další budovy. Stát Vatikán vznikl roku 1929 na základě Lateránských smluv. Smlouvy o Vatikánu hovoří o novém útvaru, nikoli jako o pozůstatku mnohem většího papežského státu (756-1870), který dříve zahrnoval velkou část střední Itálie. Většina tohoto území byla včleněna do Italského království již v roce 1860 a poslední část, tedy město Řím, o deset let později v roce 1870. Nicméně podle některých odborníků na mezinárodní právo veřejné, Vatikán není podle předmětu státovědy stát, poněvadž nesplňuje tzv. tříprvkovou definici státu dle G. Jellineka, tj. nemá státní území, obyvatelstvo a státní moc. Např. italské policejní složky totiž mohou až ke schodům svatopetrské baziliky. V tomto ohledu taktéž bohužel nemá Česká republika jako moderní demokratický právní stát smlouvu s Vatikánem, která by zaručovala odluku státu od církve, tj. plnou odluku světské moci od církevní, jako je tomu např. ve Francii či v Rakousku (kdy manželství lze v Rakousku uzavírat platně pouze na radnici a teprve až posléze proběhne církevní obřad v kostele), kde církve mohou i více podnikat a zejména nejsou placené ze strany všech daňových poplatníků, nýbrž pouze věřícími. Akademický titul JUDr., tj. latinsky juris utriusque doctor, lze pak do češtiny přeložit jako doktor obojího práva (to jest světského i církevního), aniž by si to někteří právníci vůbec uvědomovali. V neposlední řadě i přes změnu politických režimů ve střední Evropě je základem práva kontinentální Evropy (pozn. nikoliv historicky Anglie, Maďarska, Ruska) samozřejmě římské právo.
Vatikánský městský stát je nutné odlišovat od Svatého stolce, jenž pochází z dob raného křesťanství a je hlavním biskupským stolcem pro 1, 2 miliardy katolických věřících latinského i východního obřadu. Dokumenty Vatikánu se vydávají v italštině, která je komunikačním jazykem Vatikánu, kdežto oficiální dokumenty Svatého stolce jsou vydávány zejména latinsky. Vlastní území Vatikánu zahrnuje baziliku svatého Petra a Svatopetrské náměstí s Apoštolským palácem, přiléhajícími budovami a Vatikánskými zahradami. Na tomto území se nacházejí významné kulturní památky a instituce, jako je Sixtinská kaple, Vatikánská muzea nebo apoštolská knihovna.
Vyjma ústředního bodu římskokatolického světa (viz výše) je Vatikán rovněž úžasnou pokladnicí umění a historie. Říká se, že co Vatikánu chybí na velikosti, to dohání blahobytem. Nejdůležitější památkou ve Vatikánu je Bazilika sv. Petra. Před bazilikou se rozkládá oválné majestátní náměstí sv. Petra. Mnoho lidí Vatikán navštíví proto, aby si prohlédli proslulou Sixtinskou kapli, jejíž výzdoba v podobě Michelangelových fresek nemá ve světě obdoby.
Obrázek č. 6: Obelisk na svatopetrském náměstí
Obrázek č. 7: Bazilika sv. Petra
Chrám sv. Petra je nejdůležitější památkou ve Vatikánu. Bazilika dle tradice stojí na místě, kde byl apoštol Petr mučen, ukřižován a pohřben na pohanském hřbitově. Apoštolův hrob se nachází přímo pod hlavním oltářem. Původní kostel tu stál už od 4. století a do 15. století byl několikrát upravován. Nakonec se rozhodlo, že na jeho místě bude stát kostel nový. Vystavění dnešní baziliky trvalo takřka dvě staletí a na její stavbě se podíleli takoví velikáni jako Bramante, Raffael, Giuliano da Sangallo či samotný Michelangelo, který navrhl kopuli chrámu, jež se stala jednou z výrazných dominant Říma. Výzdoba chrámu je naprosto úžasná a mezi nejcennější kusy patří Michelangelova známá Pieta a Berniniho stolec sv. Petra. V bazilice nedaleko hlavních dveří se nachází červená porfyrová deska, která označuje místo, na němž byl korunován Karel Veliký. Ve střední části chrámu můžete obdivovat Berniniho 29 metrů vysoký baldachýn z bronzu. Baldachýn je nad oltářem, u něhož může sloužit mši pouze papež. Oltář se nachází nad hrobem sv. Petra a vpravo od oltáře se tyčí krásná bronzová socha sv. Petra.
Sixtinská kaple je hlavní kaple ve Vatikánském paláci. Freskovou výzdobu vytvořili nejlepší umbrijští a florentští malíři 15. a 16. století. Dodnes se v kapli koná konkláve při volbě nového papeže. Kapli zasvěcenou Nanebevzetí Panny Marie postavil na přání papeže Sixta IV. v letech 1475–80 florentský architekt Giovanni de´ Dolci. Obdélníkový prostor o rozměrech 40,5×13,2 m a klenutým stropem s výškou 20 metrů se nachází v části Vatikánských paláců, která původně sloužila jako pevnost. Sixtinská kaple bývala soukromou kaplí papežů a je spojena s bazilikou sv. Petra tzv. Královským schodištěm. Kaple je přístupná veřejnosti přes Vatikánská muzea a platí zde přísný zákaz fotografování. Na bočních stěnách se nachází 12 maleb, které znázorňují příběhy ze života Mojžíše a Krista.
Obrázek č. 8: Poslední soud od Michelangela
Na oltářní stěně je velkolepá freska s názvem Poslední soud od Michelangela. Freska byla dokončena r. 1541 a je považována za Michelangelovo mistrovské dílo, na kterém bez cizí pomoci pracoval 7 let. Kvůli fresce bylo odstraněno několik starších nástěnných maleb a zazděna 2 okna. Námět posledního soudu nebývá běžný pro oltářní výzdobu, ale papež Pavel III. si jej vybral, neboť chtěl varovat katolíky, aby zůstali věrni své víře v období reformace. Freska zobrazuje 390 postav a při svém odhalení o Vánocích r. 1541 způsobila poprask, neboť většina postav včetně Krista byla nahá. Jelikož v té době začínalo období protireformace, tak nebylo dílo zničeno, ale Michelangelův žák, Daniele de Volterra, musel postavám přimalovat na choulostivá místa roušky (17 ze 40 těchto roušek bylo odstraněno při restaurování fresky na konci 20. století). Strop Sixtinské kaple o délce 41 m zdobí překrásné fresky od Michelangela, kterého výzdobou pověřil papež Julius II. Umělec na ní pracoval v letech 1508–12 za použití speciálně sestrojeného lešení. Náměty pocházejí ze Starého zákona. Výjimkou jsou pouze malby antických sibyl, které se zde nacházejí proto, že předpovídali Kristův příchod. Hlavní scény stropní výzdoby tvoří 9 výjevů z knihy Genesis – 3 scény zobrazují stvoření světa, 3 scény stvoření Adama a Evy a jejich prvotní hřích a poslední 3 scény jsou zaměřeny na Noemovu archu a potopu světa.
Obrázek č. 9: Plán vatikánských muzeí – video můžete nalézt na: https://www.cirkev.cz/cs/aktuality/170124vatikanska-muzea-spustila-nove-webove-stranky
Vatikánská muzea jsou jedním z největších komplexů uměleckých sbírek na světě, a současně patří i k nejnavštěvovanějším sbírkám uměleckých děl na světě. Sestávají se z více než dvou desítek oddílů (např. egyptské a etruské muzeum, křesťanské muzeum, pinakotéka apod.). Muzea vystavují sbírky starožitností a uměleckých děl od starověku po současnost. Ve sbírkách mají asi 70 tisíc objektů, z nichž je asi 20 tisíc vystaveno. Celý komplex je postaven na rozloze 55 000 m2 celkem v 54 samostatných expozicích či galeriích a kaplích stavěných od 13. století v blízkosti baziliky svatého Petra. V celém areálu je 20 nádvoří a asi 300 velkých a menších schodišť. Základ muzeí tvoří sbírka klasických děl, kterou od roku 1503 vystavil papež Julius II. Veřejnosti je aktuálně přístupno 47 000 m2 expozic na trasách o délce 7 km. Součástí komplexu jsou i Raffaelovy síně a světoznámá Sixtinská kaple, kterou prohlídka obvykle končí.
Obrázek č. 10: Vatikánské zahrady I
Obrázek č. 11: Vatikánské zahrady II
Vatikánské zahrady tvoří park, který zaujímá více než polovinu území Vatikánu. Dosahuje rozlohy zhruba 23 hektarů. Je zde možno nalézt parkový lesní porost ve stylu anglické zahrady, ale i pečlivě udržované, geometricky uspořádané záhony. Jedná se o jedinečnou oázu zeleně v centru Říma. V zahradách roste zhruba 6 500 exemplářů rostlin, zastupujících asi 300 druhů. Rostliny nejsou vždy typicky italské, jsou zde vysázeny četné exotické druhy z celého světa – severoamerické javory, libanonské cedry, japonské cykasy, tasmánské eukalypty, čínské jasmíny a další. Často se jedná o různé dary pro papeže.
Závěr:
Vážení klienti, milí čtenáři, přejeme vám v této těžké době velmi znepokojivých zpráv krásné a poklidné prožití velikonočních svátků. Vždyť Velikonoce patří mezi nejoblíbenější svátky ve většině států světa. Jsou to totiž svátky, které oslavují probouzení přírody, její plodnost, a hlavně naději a lásku.
Zdroje:
Hrdina, A. Kanonické právo. 1. vydání. Praha : EUROLEX BOHEMIA, 2002, s. 442, 80-86432-26-2.,
Tretera, J. Konfesní právo a církevní právo. 1. vydání. Praha : Jan Krigl, nakladatelství, výroba a expedice tiskovin, 1997, s. 338, ISBN 80-902045-2-X.,
http://svatky.centrum.cz/clanek/velikonoce/60/,
https://adoc.pub/statovda-mgr-daniell-mgr-a-sarah-chochol-daniell-ova-a-sarah.html,
https://cs.wikipedia.org/wiki/Doktor_pr%C3%A1v,
https://cs.wikipedia.org/wiki/Franti%C5%A1ek_(pape%C5%BE),
https://cs.wikipedia.org/wiki/Pape%C5%BE,
https://cs.wikipedia.org/wiki/Posledn%C3%AD_soud,
https://cs.wikipedia.org/wiki/St%C5%99edn%C3%AD_Evropa,
https://cs.wikipedia.org/wiki/Svatopetrsk%C3%A9_n%C3%A1m%C4%9Bst%C3%AD,
https://cs.wikipedia.org/wiki/Vatik%C3%A1n,
https://cs.wikipedia.org/wiki/Vatik%C3%A1nsk%C3%A9_zahrady,
https://dvojka.rozhlas.cz/sixtinska-kaple-unikatni-fresku-tvoril-michelangelo-pet-let-8607697,
https://en.wikipedia.org/wiki/Vatican_Museums,
https://epochaplus.cz/vatikanske-zahrady-rajska-oaza-nejenom-pro-papeze/,
https://smilingway.cz/vatikanska-muzea/,
https://www.cestujlevne.com/pruvodce/vatikan/vatikanska-muzea,
https://www.cirkev.cz/cs/aktuality/170124vatikanska-muzea-spustila-nove-webove-stranky,
https://www.museivaticani.va/content/museivaticani/en/collezioni/musei.html,
https://www.protravel.cz/destinace/sixtinska-kaple/,
https://www.radynacestu.cz/magazin/chram-sv-petra/,
https://www.radynacestu.cz/magazin/10-pamatek-v-rime-ktere-si-nesmite-nechat-ujit/,
https://www.radynacestu.cz/magazin/sixtinska-kaple/,
https://www.radynacestu.cz/magazin/vatikan/,
https://www.radynacestu.cz/magazin/vatikanska-muzea/,
Mgr. Petr Jezdinský