15. prosince vzpomínáme výročí narození Ludvíka Lazara Zamenhofa, tvůrce esperanta

zveřejněno 15. 12. 2020

Vážení a milí čtenáři a klienti, jak je už uvedeno v nadpisu dnešního článku, tak 15. prosince si připomínáme již 161 let od narození Ludvíka Lazara Zamenhofa, nejen vynálezce esperanta, tj. umělého jazyka určeného pro mezinárodní komunikaci, nýbrž i oftalmologa (očního lékaře), filologa, polyglota a především vizionáře, který si přál, aby se obyvatelé jeho rodného města (potažmo celé lidstvo) snadno domluvili mezinárodním jazykem. Tzv. Zamenhofův den je nejvíce oslavovaným svátkem esperantské kultury. Za účelem oslav pořádají mnozí esperantisté, kluby esperantistů a esperantské organizace po celém světě v tento či jiný blízký den zvláštní setkání. Myšlenky spojené s esperantem a blízkost Zamenhofova dne k Vánocům často přimějí účastníky těchto shromáždění také k výměně drobných dárků (oblíbené jsou hlavně knihy psané v esperantu) a blahopřání. Někdy se během takovýchto setkání konají rovněž přednášky o osobě L. L. Zamenhofa.

Ludvík Lazar Zamenhof, který se narodil 15. prosince 1859, vyrůstal v multilingvním, tehdy k Ruskému impériu náležejícím, v současném době polském městě Bělostoku, kde byl bohužel svědkem častých rozepří a nesnášenlivosti mezi jednotlivými etniky (Rusové, Poláci, Němci, Židé). Poněvadž za jednu z hlavních příčin těchto i násilných konfliktů považoval neexistenci společného jazyka, začal již jako školák pracovat na projektu nové vhodné řeči, která by tuto roli mohla naplnit. Měla by být – na rozdíl od jednotlivých národních jazyků – neutrální a snadno naučitelná, tedy také přijatelná jako druhý jazyk pro všechny, jazyk vyučovaný společně s těmi národními a používaný v situacích vyžadujících dorozumění mezi národy.

Obrázek č. 1: Ludvík Lazar Zamenhof, jako mladý student

Zdroj: https://zamenhof.info/cs/fotogalerio, vlastní zpracování, 2020

Mladý Ludvík nejprve logicky uvažoval o oživení latiny, kterou studoval ve škole, ale usoudil, že je pro běžné dorozumívání zbytečně komplikovaná. Když studoval angličtinu, povšiml si, že časování sloves podle osoby a čísla není třeba a že gramatický systém jazyka může být mnohem jednodušší, než si předtím myslel. Stále však zůstávala překážka v učení se velkému množství slovíček nazpaměť. Jednou Zamenhofa zaujaly dva ruské nápisy: швейцарская [švejcarskaja] (vrátnice, odvozeno od швейцар [švejcar] – vrátný) a кондитерская [konditěrskaja] (cukrárna, odvozeno od кондитер [konditěr] – cukrář). Tato slova stejného zakončení mu vnukla myšlenku, že užívání pravidelných předpon a přípon by mohlo významně snížit množství slovních kořenů nutných k dorozumění. Aby byly kořeny co nejmezinárodnější, rozhodl se převzít slovní zásobu zejména z germánských a románských jazyků, tedy těch, jež byly tehdy ve školách na celém světě vyučovány nejčastěji.

První Zamenhofův projekt, nazvaný Lingwe Uniwersala, byl víceméně hotov již roku 1878, ale autorův otec, učitel jazyků, považoval tuto práci za marnou a utopistickou, proto zřejmě rukopis, který mu byl svěřen, zničil. Mezi lety 1879 až 1885 studoval Zamenhof na popud otce medicínu V Moskvě a ve Varšavě. Lékařství bylo totiž jediný obor, který mohli židé na území tehdejšího carského Ruska studovat. Tou dobou začal opět pracovat na mezinárodním jazyce. První obnovené verzi vyučoval roku 1879 své přátele a známé. Po několika letech už překládal poezii, aby jazyk co nejvíce zdokonalil. Roku 1885 autor napsal: „Šest let jsem pracoval na zdokonalování a zkoušení esperanta, ačkoli se mi již v roce 1878 zdálo, že je jazyk úplně hotov.“ Toto období se nazývá Proto-esperanto. Když byl připraven svůj koncept publikovat, carští cenzoři to odmítli povolit. Zamenhof byl velmi zklamán a volný čas trávil překládáním děl, jako byl Starý zákon či některé statě Shakespeara. Toto nucené zpoždění vedlo k dalšímu významnému vylepšení. Roku 1887 konečně ve Varšavě vydal první učebnici «Международный языкъ» (Mezinárodní jazyk). Byl to de facto tentýž jazyk, jakým se hovoří i v současnosti. Podle Zamenhofova pseudonymu, pod nímž knihu vydal, Doktoro Esperanto (esperanto – doufající), se řeč brzy začala označovat jako „Jazyk doktora Esperanta“ a následně zkráceně jako „esperanto“. Po první verzi v ruštině ještě téhož roku vyšla učebnice i ve verzi polské, německé a francouzské a posléze i v dalších jazycích. Už v této první knize se autor zřekl veškerých autorských práv. Prohlásil, že nechce být považován za tvůrce, ale pouze za iniciátora jazyka. Vyzval čtenáře, aby mu během roku posílali své kritiky a návrhy na případné změny v jazyce a na jejich základě navrhne konečnou podobu základů jazyka.

Obrázek č. 2: První učebnice esperanta, vydána ve Varšavě roku 1887

Zdroj: https://cs.wikipedia.org/wiki/Esperanto, vlastní zpracování, 2020

Zamenhof vytvořením esperanta humanisticky navázal na práce význačných filozofů 17. století jako byli René Descartes, Gottfried Wilhelm Leibniz či Jan Amos Komenský, který mezinárodnímu jazyku věnoval spis Panglottia. Málo známá je skutečnost, že jméno Ludvík si vybral až v 17 letech jako své tzv. gójské jméno na počest anglického myslitele a lingvisty Francise Lodwicka (1619-1694), o němž se dočetl právě v dílech Komenského, a který byl mimo jiné autorem univerzální abecedy a plánového jazyka. Celou svojí tvorbou se věnoval esperantu, vydal několik učebnic, cvičebnic a jiných knih, nutných pro učení se novému jazyku. Za důležité považoval, aby byl jazyk spjat s vlastní tvorbou, proto v něm psal básně. Zamenhof působil také jako redaktor prvního esperantského časopisu La Esperantisto a přispíval do časopisu La Revuo. Všechny Zamenhofovy články, pojednání, předmluvy k různým dílům, dopisy aj. vyšly v rozsáhlé sbírce Originala Vekaro (Původní dílo).

Obrázek č. 3: La Esperantisto, první esperantský časopis vydávaný od roku 1889 v Norimberku

Zdroj: https://cs.wikipedia.org/wiki/Esperanto, vlastní zpracování, 2020

Jako překladatelská agentura musíme na tomto místě konstatovat, že za nejdůležitější část jeho díla lze ale považovat právě jeho překlady do esperanta, poněvadž právě díky překladům se mu podařilo jazyk rozvinout, rozšířit jeho pružnost, začal tvořit první obraty, metafory atp. Přeložil řadu děl světové literatury, za nejvýznamnější lze považovat překlad Starého zákona (Malnova Testamento). K dalším jím přeloženým významným dílům patří Hamlet (Hamleto) od W. Shakespeara, Dickensův Boj o život (La Batalo de l'Vivo). Z německé klasiky pak přeložil Goethovo dílo Ifigenie na Tauridě (Ifigenio En Taurido) a Schillerovy Loupežníky (La Rabistoj). Dále přeložil Revizora (La Revizoro) od N. V. Gogola, čtyři díly pohádek (Fabeloj) od H. Ch. Andersena. Mezi jeho méně známé překlady patří překlady děl Marta od E. Orzeskowe, Georgo Dandin od J. B. Moliéra a La Rabeno de Baharah od H. Heineho. Velká část jeho překladů byla založena na originále, ale některá díla překládal i na základě již existujících překladů do jiných jazyků (jestliže jazyk originálu sám nedostatečně ovládal), či takovéto překlady používal jako pomůcku při překladu z originálu.

Přestože žádný stát nepřijal esperanto jako oficiální jazyk, je oficiálně vyučováno ve více zemích, např. v Maďarsku a Číně. Esperanto používá mezinárodní komunita, která čítá podle různých měřítek 100 tisíc až 2 milióny mluvčích (v závislosti na úrovni znalosti); podle různých měřítek je také od 1 tisíce do několika tisíc rodilých mluvčích. Esperanto získalo několik mezinárodních uznání, např. 2 rezoluce UNESCO a podporu známých osobností veřejného života.

Obrázek č. 4: Esperanto je jako jediný umělý jazyk uznávaným liturgickým jazykem římskokatolické církve – na snímku je papež Jan Pavel II. Všichni papežové počínaje Piem X. měli vstřícný a podpůrný postoj vůči esperantskému hnutí, a to přestože byl Ludvík Zamenhof židovského vyznání.

Zdroj: https://cs.wikipedia.org/wiki/Esperanto vlastní zpracování, 2020

V současné době je esperanto využívané k cestování, dopisování, vzájemnému porozumění při mezinárodních setkáních, kulturních výměnách, kongresech a vědeckých diskuzích, v původní i překladové literatuře, hudbě, divadle, filmech, v tištěném i internetovém zpravodajství a rádiovém i televizním vysílání. Slovní zásoba esperanta vychází většinou ze západoevropských jazyků a jeho syntaxe a morfologie je ovlivněná i slovanskými jazyky. Morfémy se nemění a lze je skoro neomezeně kombinovat, čímž vznikají různá další slova, takže esperanto má mnoho společného s analytickými jazyky, ke kterým patří např. čínština; naproti tomu vnitřní struktura esperanta do určité míry odráží aglutinační jazyky, jako je japonština, svahilština nebo turečtina. Esperanto se dá v komparaci s národními jazyky naučit mnohem snáze a rychleji, což má velkou výhodu. Různé výzkumy ukázaly, že je 5 až 10x snazší než národní jazyky. Dobré komunikační úrovně lze dosáhnout po 3 až 6 měsících studia. Je to možné i samostudiem, což je obvykle u většiny jazyků velmi komplikované nebo dokonce nemožné. Esperanto se učí lidé v různých zemích, ve více než 120 zemích působí kluby, skupiny a svazy esperantistů.

Obrázek č. 5: lernu! Je nejnavštěvovanější web pro bezplatné studium esperanta.

Zdroj: https://cs.wikipedia.org/wiki/Esperanto vlastní zpracování, 2020

Závěr: Milí čtenáři, Esperanto je jazyk určený pro podporu rovnoprávné mezinárodní komunikace, pro usnadnění porozumění a přátelství mezi lidmi a ochranu minoritních kultur. Je nejrozšířenějším z několika set existujících projektů mezinárodního umělého jazyka. Přes svou snadnou naučitelnost je výrazově bohatý a existují v něm tisíce překladů i původních děl beletristických i odborných a má rovněž bohaté využití na internetu. Jeho mluvčí, jejichž počet se odhaduje kolem 2 milionů, žijí ve více než 120 zemích světa, díky dobré organizační struktuře je snadné je kontaktovat a jsou k sobě zpravidla velmi vstřícní a ochotní si navzájem pomáhat. To je hlavní výhodou esperanta oproti jakémukoliv národnímu jazyku.

 

Vážení klienti, dnešním pojednáním se s vámi v letošním, velmi komplikovaném roce 2020 loučíme v souladu s naším posláním symbolicky v mezinárodním, a zejména pro starý kontinent v tolik přirozeném multikulturním a multilingvním překladatelském duchu, ale přesto „u nás ve střední Evropě“ a přejeme vám:

 

Veselé Vánoce, šťastný a úspěšný nový rok!

Pokojné Vianoce a šťastný nový rok!

Merry Christmas and our best wishes for a happy and prosperous New Year!

Frohe Weihnachten und beste Glückwünsche zum Neuen Jahr!

Joyeux Noël et nos meilleurs voeux pour le Nouvel An!

 

Zdroje:

http://www.esperanto.cz/cs/co-to-je-esperanto,

https://cs.wikipedia.org/wiki/Ludv%C3%ADk_Lazar_Zamenhof,

https://cs.wikipedia.org/wiki/Esperanto,

https://zamenhof.info/cs/esperanto,

https://zamenhof.info/cs/fotogalerio.

 

Mgr. Petr Jezdinský

Zaujal Vás tento článek?
Doporučte článek známým!