Vážení čtenáři, milí klienti, gruzínština nepatří mezi indoevropské jazyky, ani mezi další jazykové skupiny na Kavkazu, tj. turkické nebo semitské jazyky. Gruzínština je hlavním jazykem pro přibližně 3,9 milionů občanů v Gruzii. Je literárním jazykem všech gruzínských národů, zvláště pak mluvčích jihokavkazských jazyků, tj. svanštiny, megrelštiny a lazštiny.
Rozšíření kavkazských jazyků
Gruzínština je nejdůležitějším z tzv. jihokavkazských jazyků. Ty dále zahrnují svanštinu a megrelštinu rozšířené zejména v severozápadní Gruzii a lazštinu používanou obyvatelstvem podél tureckého pobřeží Černého moře od Melvatů přes Rize ke gruzínským hranicím. Gruzínština se od megrelštiny a lazštiny oddělila v 1. tis. př. n. l. Podle množství změn a lingvistických odhadů začalo první dělení už ve 2. tis. př. n. l. nebo již dříve oddělením svanštiny. Megrelština a lazština se oddělily přibližně o tisíc let později.
Typicky pro gruzínštinu je existence velkých shluk souhlásek, které jsou pro necvičené hrdlo těžké na výslovnost, a také přídechy některých souhlásek (k, t, p atp.). Samohlásky naopak zní dost podobně jako v češtině. Jako příklad může sloužit jazykolam, kterým vás Gruzíni rádi potrápí. „Bakaki tskalši kikinebs“ znamená doslova „žába ve vodě kváká“. Všechny „k“ ale musíte vyslovit s přídechem.
Gruzínská písma jsou tři písma, která se v současné době užívají k zápisu gruzínského jazyka, některých dalších kartvelských jazyků (megrelština, svanština a lazština) a příležitostně i osetštiny a abcházštiny, které se však většinou zapisují upravenou cyrilicí. Gruzínský jazyk používal ve své historii tři druhy písma, tj. asomtavruli, nuschuri a mchedruli. Tato písma zapsaná do tabulky však mají přes svou odlišnost stejné názvy hlásek. Současné písmo mchedruli bylo vytvořeno na základě předešlých typů v 11. stol. a využívalo se výhradně k nenáboženským účelům. Od 18. stol. se mchedruli používá ve všech oblastech literatury. Písmo obsahuje celkem 40 písmen, z toho sedm se dnes již nepoužívá. Písmo nerozlišuje malá a velká písmena.
Prameny:
https://cs.wikipedia.org/wiki/Gruz%C3%Adn%C5%A1tina;
https://cs.wikipedia.org/wiki/Gruz%C3%Adnsk%C3%A1_p%C3%Adsma;
https://cs.wikipedia.org/wiki/Laz%C5%A1tina;
https://cs.wikipedia.org/wiki/Megrel%C5%A1tina;
https://cs.wikipedia.org/wiki/Svan%C5%A1tina;
https://www.mundo.cz/gruzie/jazyk.
Mgr. Petr Jezdinský